Podle něj Teherán plně vyhověl jaderné dohodě, oficiálně známé jako Společný komplexní akční plán (JCPOA), zatímco evropské země se zdráhají plnit svou část dohody.

„Evropa v praxi nedodržela žádnou z podmínek dohody. Údajně ano, ale ne v praxi. Evropa musí plnit závazky,“ řekl Zaríf.

Íránský ministr zahraničí dále dodal, že Rada bezpečnosti OSN schválila rezoluci ohledně JCPOA. Ta sleduje dva cíle: zaručit mírový charakter íránského jaderného programu a zaručit normalizaci íránských hospodářských vztahů se světem.

Zatímco evropské země opakovaně naléhaly na Teherán, aby dodržoval JCPOA, a vyjadřovali věrnost svým závazkům, jejich skutečné kroky hovoří samy za sebe. Pokračoval v komentáři Zaríf.

„Ptám se evropské vlády: kolik evropských společností v současné době působí v Íránu? Kolik evropských bank spolupracuje s Íránem? Namísto zdánlivého plnění dohody by to raději měli realizovat ve skutečnosti a ukázali by tak svou podporu,“ uvedl Zaríf.

Írán 8. května prohlásil, že zastavuje plnění řady bodů JCPOA ohledně íránského jaderného programu v části, která se týká zásob obohaceného uranu a těžké vody. Ve stejný den před rokem Washington jednostranně odstoupil od dohody a znovu uvalil sankce na Teherán. Írán vysvětlil svá opatření porušeními USA jaderné dohody a americkými sankcemi vůči Íránu a také neschopností dalších členů dohody (Německa, Francie, Velké Británii, Číny a Ruska) v potřebné míře vyřešit vzniklé problémy. Írán varoval, že členské země dohody mají 60 dnů, aby zabezpečily zájmy Íránu. Teherán slíbil, že se vrátí k plnění pozastavených závazků, pokud budou vyřešeny vzniklé problémy.

Smlouva JCPOA byla uzavřena v roce 2015, dohoda umožnila zrušit sankce proti Íránu výměnou za omezení jaderného programu Teheránu. Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa ale tvrdila, že nové sankce přinutí Írán sednout si za jednací stůl a podepsat „lepší“ dohodu. Teherán několikrát odmítal podobné nabídky a zdůrazňoval, že nebude jednat pod tlakem Washingtonu.