Podle vědců, kteří se studií zabývali, dojde ke scénářům, které nastanou stoprocentně, ale některé z nich se stanou s nižší pravděpodobností. Řekl to koordinátor klimatické části projektu Petr Štěpánek.

„Vybrali jsme tedy relevantní modely pro Česko a ještě jsme je korigovali na základě znalosti specifických podmínek našeho území. S výsledky projektu SustES mohou pracovat především vědci studující dopady změny klimatu na hydrologii, zemědělství a lesnictví. Takto přesná data pro Česko dosud neexistovala,“ řekl Štěpánek.

Díky tomuto projektu bude Česko vytvářet strategie pro zajištění udržitelnosti ekosystémových služeb a také potravinové bezpečnosti v podmínkách zvyšujících se klimatických a socioekonomických změn.

Studie ukázala, že se Česko do poloviny století oteplí v ročním průměru o dva stupně. Co se týče nejbližších let, v letech 2021 až 2040 se oteplí o jeden stupeň. Do konce století se teplota zvýší dokonce až o tři stupně, pokud lidstvo nezačne s redukcí skleníkových plynů.

„Pro srážkové úhrny lze kromě zimy očekávat nezměněné hodnoty, případně jejich malý, statisticky nevýznamný pokles na jaře a v létě. Stagnace srážek v kombinaci s vyšší teplotou vzduchu znamená vyšší výpar a tedy značné riziko častějších a delších epizod sucha. Modely se shodují, že k nejmenšímu nárůstu srážek, či dokonce k jejich poklesu dojde na jižní Moravě. To by vzhledem k tomu, že jde o nejteplejší oblast Česka, vedlo k výraznému snížení dostupnosti vláhy a zásadnímu zhoršení zdejší zemědělské produkce,“ uvedl Štěpánek.

Zajímavé však je, že do poloviny století se má zvýšit počet tropických dnů dvojnásobně. Navíc by mělo dojít k nárůstu počtu dnů se srážkami 10 nebo 20 milimetrů a od poloviny století naprší více než 50 milimetrů.

Co znamená změna klimatu

Koncem 19. stol. Svante Arrhenius, první vědec zabývající se klimatickými modely, pozdější držitel Nobelovy ceny za jinou práci, se snažil kvantifikovat dopad množství oxidu uhličitého na teplotu. Podle jeho výsledku se při zdvojnásobení koncentrace CO2 v ovzduší zvýší teplota o šest stupňů Celsia, zároveň si však také myslel, že takový nárůst koncentrace by trval tisíce let.

Vědci dosud nedospěli k jednotnému názoru, proč dochází ke zvyšování teploty. Existují různé hypotézy, třeba že oteplování ovlivňuje lidská činnost, pohyb Země nebo klimatický cyklus.