Rezervy zlata byly sníženy z 20,5 na 19,3 miliardy dolarů. Podle serveru k tomu došlo kvůli velké částce úhrady státního dluhu. Tento měsíc platby dosáhly zhruba dvou miliard dolarů.

Smolij také uvedl, že do konce roku 2019 musí Ukrajina zaplatit pět miliard dolarů zahraničního a domácího dluhu. Vedení země očekává, že Mezinárodní měnový fond (MMF) přidělí další dvě miliardy dolarů, což pomůže vyrovnat platby. 

V MMF ale zdůraznili, že další tranše bude převedena až po zvolení nové Nejvyšší rady a formování vlády.

27. května bylo zjištěno, že během měsíce vzrostl v přepočtu na dolary státní dluh Ukrajiny o 1,3 procenta. K 30. dubnu se kumulativní státní dluh rovnal 79,8 miliardám dolarů.

26. května ukrajinský podnikatel Igor Kolomojský vyzval prezidenta Volodymyra Zelenského, aby vyhlásil default kvůli zahraničnímu dluhu. Kolomojský se domnívá, že v případě nesplnění vnějších závazků se Ukrajina nemá čeho bát, protože Řecko a Argentina vyrovnaly dluhy a jsou „v pořádku“. Zelenský ten návrh odmítl. Prezident Ukrajiny má v plánu pokračovat ve spolupráci s MMF a dodržovat závazky vůči západním partnerům.

Téma devizových rezerv není příznačná jen pro Ukrajinu, ale postup jiných zemí je odlišný. Například, bylo dříve zveřejněno, Rusko v době hrozící krize amerického dolaru navyšuje rezervy zlata v očekávání, že úloha dolaru jako rezervní měny bude brzy zpochybněna.

Podle odhadů Světové zlaté rady (WGC) se objem zlata v bilanci centrálních bank v minulém roce zvýšil o 651 tun, což je největší ukazatel od roku 1971, kdy se USA vzdaly zlatého standardu. Téměř polovinu tohoto zlata koupila Ruská banka.

Nyní má Centrální banka Ruska 2112 tun zlata o hodnotě kolem 87 miliard USD, což je rekordní objem za celé dějiny moderního Ruska. Za posledních deset let se podíl zlata na rezervách země zvýšil ze 3,5 na 18,6 procenta a investice do amerických obligací a amerického dolaru se snížily na minimum.

Druhým největším odběratelem drahého kovu po Ruské federaci se stala Čína, která disponuje rezervou v objemu 1853 tun zlata za 76 miliard USD. Koncem minulého roku Peking po dvouleté přestávce prudce zvýšil nákup zlata, což mělo za následek růst jeho ceny až na půlroční maximum - 1300 USD za unci.

Do „zlatého klubu“ se snaží vstoupit také Indie. V minulém roce zvýšila Rezervní banka této země zlaté rezervy o téměř 42 tuny na rekordně vysokou úroveň – 600,4 tuny.

Stále větší geopolitická a ekonomická nejistota pobídla centrální banky k rozhodnutí diverzifikovat své rezervy a soustředit se na investice do bezpečných a likvidních aktiv, konstatovala WGC.

Podle odhadů agentury Bloomberg politika diverzifikace rezerv, kterou provádějí přední světové ekonomiky, zvýší globální poptávku po zlaté surovině, a tedy i ceny.