Platilo to i v případě bývalé předsedkyně klubu Věci veřejné Kristýny Kočí (v manželství Mertlové), která se ani po ukončení politického působení nenudí. Vdala se za matematika Jakuba Mertla, založila vlastní seznamovací agentura a během posledních několika let se jí narodili tři potomci. Jenže ne všeho, čeho chtěla, dosáhla.

V rozhovoru pro Blesk přišla s přiznáním o tom, jaké zkušenosti zažila, když se spolu s manželem chtěli zapojit do pěstounské péče.

„V roce 2015 jsme s Jakubem po téměř roce prověřování byli oficiálně schválení jako pěstouni (dlouhodobí), aby nás za měsíc odmítli, oficiálně pozastavili,“ uvedla bývalá politička.

Důvodem odmítnutí jejich kandidatur bylo to, že Kočí nahlásila své těhotenství, a úřady považovaly v této situaci dítě z dětského domova za zátěž.

„Skoro rok jsme se nechávali testovat, prověřovat naše majetkové, finanční i zdravotní poměry, odpoledne jsme chodili na školení, na které jsme si museli brát dovolenou, dělali psychologické testy, pravidelně nás navštěvovali cizí lidé u nás doma. Nevadilo nám to, naopak. Chtěli jsme konkrétně pomoct jednomu (dvěma) dětem mít (snad) lepší život v normální rodině,“ podotkla Kristýna.

Dnes jsou Kočí s manželem pěstouni s pozastaveným statusem. Po přežitých zkušenostech sotva budou mít přání ucházet se o dítě z dětského domova.

V České republice se pěstounstvím rozumí jedna z forem náhradního rodinného života.

V případě Kristýny a jejího manžela šlo o pěstounskou péči dlouhodobou. Jedná se o stabilní a dlouhodobé opatření, které oficiálně končí dosažením zletilosti dítěte. V pěstounských rodinách mají přijaté děti pozici velmi podobnou vlastním dětem a zůstávají často tak dlouho, až dostudují nebo získají práci a osamostatní se. Je možné dětem propůjčit (pouze se souhlasem biologických rodičů) příjmení pěstounů.

Podle české legislativy je pěstoun oprávněn rozhodovat o běžných záležitostech dítěte. Za poskytování pěstounské péče jsou pěstouni státem finančně odměňováni. Je-li to v zájmu dítěte, poskytují pěstouni rodičům či jiným biologickým příbuzným nezbytnou pomoc v udržení kontaktu s dítětem. O svěření dítěte do pěstounské péče rozhoduje soud.

Existuje také pěstounská péče na přechodnou dobu. Jde o dočasnou péči o děti (maximálně 1 rok), u kterých je vysoká pravděpodobnost rychlého trvalého řešení - buď jiné formy náhradní rodinné péče, nebo návratu do původní rodiny.

Ale i zde, v případě krátkodobé péče, jsou problémy. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR upozornilo na to, že od roku 2015 je nejméně zájemců o přechodnou pěstounskou péči. Zatímco v roce 2015 evidovalo ministerstvo 395 žádostí o zprostředkování pěstounské péče na přechodnou dobu, loni jich bylo jen 146.

Překážkou je zdlouhavá administrativa. Podle nového občanského zákoníku biologičtí rodiče mohou dát souhlas s osvojením až po šesti týdnech a navíc u soudu, kam řada z nich nedorazí. Poté začíná další lhůta tří měsíců, během které si rodiče mohou své rozhodnutí rozmyslet 

Podle údajů obecně prospěšné společnosti Hledáme rodiče je Česko jednou z posledních zemí Evropské unie, v níž jsou děti do věku 3 let stále umisťovány do ústavní péče. V rámci EU je Česká republika jednou ze zemí s nejvyšším počtem dětí v ústavní výchově. V současné době je v ústavech více než 8 500 dětí.

Společnost upozorňuje, že i přes postupující transformaci péče o ohrožené děti se zdaleka ne pro všechny, které ze závažných důvodů nemohou vyrůstat ve své původní rodině, najde vhodná náhradní rodina.

Zmíněná organizace bije na poplach, že pěstounů, kteří by byli ochotni a schopni poskytnout kvalitní péči ohroženým dětem, je stále nedostatek.