O obavách Čechů před několika dny napsal portál idnes.cz. Pražská radní pro kulturu a turistický ruch Hana Třeštíková uvedla, že ročně v Praze turisté stráví stejný počet nocí jako v Barceloně. Na turistický kolaps a jeho následky si ve svém článku stěžuje rodilá Pražačka Veronika Suštová-Salminem: „Centrum prostě kolonizoval globální turismus, který Prahu dokonale vyprázdnil. Mezi trdelníky, gorilami a thajskými masážemi se jen těžko hledá pražský genius loci (duch místa), o kterém psal například Ripellino v Magické Praze. Historické ulice se svojí jedinečnou směsí stylů tvoří vlastně jenom obchodní kulisu, v rámci které se vydělává na ledasčem.“

Nelichotivé ohlasy dostali turisté i před dvěma lety od jiné Pražačky Terezy Nováčkové: „Kolem Vltavy se na procházku s kočárkem jet nedá, chodníky jsou přeplněné. Vloni to tak strašné nebylo.“ Navíc podle průzkumu agentury SC&C 70 % obyvatel metropole navštíví Václavské náměstí jen několikrát za měsíc až za rok a snaží se mu vyhýbat právě kvůli davům turistů, kriminalitě a špíně.

Samotný pojem „overtourism“ je relativně nový a vznikl v roce 2015. Nejčastěji se s tímto fenoménem potkáte v Barceloně a Benátkách, ale také i v dalších evropských a světových metropoliích. Za hlavní důvody přelidnění velkoměst může dostupnost cestování díky výběru nízkonákladových línek, relativně levné zájezdy a alternativní ubytovací možnosti přes Airbnb a couchserfing. Zmíněný fenomén se projevuje především přelidněnými centry měst, hlučným nočním ruchem, dopravním kolapsem ve městských čtvrtích a uzavřením pohraničních přechodů.

Kvůli hluku a velké poptávce po krátkodobém ubytování se postupně vylidňují centra měst, místní obyvatelé se stěhují. Dalším dopadem je i změna infrastruktury obchodu: večerky a maloobchody se mění na kavárny, krámy se suvenýry nebo půjčovny kol. Nával turistů a velký výběr příležitostí pro zábavu občas způsobuje vandalizmus a nepatřičné chování hostů.

Co říkají čísla

V porovnání se zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) by Česko svého turistického potenciálu mohlo využívat víc. Například podíl turizmu v ekonomice v zemích OECD v průměru činí 4,2 %. Podle dostupných údajů z roku 2016 z tohoto odvětví nejvíce profituje Španělsko (11 %), Portugalsko (9,2 %) a Mexiko (8,6 %). Co se týče sousedních států, lépe jsou na tom v Rakousku a Maďarsku, kde se turismus podílí na ekonomice necelými šesti procenty HDP. Česko se v žebříčku 49 zemí dostalo na 22. místo. Hůř jsou na tom Poláci, kteří turistikou vydělají 1,2 % HDP.

Navzdory nepohodlí pro místní obyvatele podíl turismu na HDP České republiky soustavně roste a počet turistů se jen zvyšuje. ČSU informuje, že česká ekonomika pravidelně profituje z vývoje cestovního ruchu. Jedná se o sedmý nejvýznamnější segment v hospodářství po zpracovatelském průmyslu, obchodu, nemovitostech, stavebnictví a veřejných službách. Zejména v roce 2015 turistika tvořila 2,8 % HDP a přinesla Česku 250 miliard korun. V roce 2016 výdaje na turistiku (souhrnný ukazatel poptávky všech návštěvníků, kteří trávili svou dovolenou v Česku) znovu stouply a činily 272 miliard korun. Poslední dostupné údaje ČSU za rok 2017 hovoří, že výdaje měly hodnotu 292 miliard korun a zároveň dosáhly nejvyšší hodnoty od začátku sledování v roce 2003. Podle ČSU v roce 2017 navštívilo Českou republiku 34,7 miliónu zahraničních návštěvníků. Celkově podle údajů Mezinárodní organizace turismu turismus v Evropě vzrost v roce 2017 o 7 %.

Navíc tento sektor ekonomiky pravidelně získává dotace. Pro rok 2019 Ministerstvo pro místní rozvoj vyčlenilo 150 milionů korun na rozvoj základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu a 100 milionů korun na marketingové aktivity v cestovním ruchu. Cílem dotace podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové je prodloužení turistické sezóny v destinacích a rozprostření turistů i mimo nejnavštěvovanější místa. Tedy zájem o podporu turistického sektoru hospodářství aktivně projevuje i vláda.

Konkrétnějších opatření pro překonání turistického návalu už byla učiněna. Radní městské části Praha 1 podpořili zákaz pivních kol v centru Prahy a jeho okolí. Zábavní kola, která umožnovala turistům na kole pít pivo užívat si pohledné centrum, dlouhodobě znepokojovala místní obyvatele. Na Segewayech se v centru metropole také nesmí jezdit. Další měkká opatření spočívají v propagaci čtvrtí a lokalit mimo centrum pro kvalitní zábavu a odpočinek. Hana Třeštíková portálu idnes.cz oznámila, že má připravené omezení pro vjezd velkých turistických autobusů do centra města, kam přivážejí velké skupiny lidí a současně omezují dopravu.

Nespokojenost místních obyvatel je zcela pochopitelná. Davy lidí v ulicích, dopravní neklid a rušivé chování zahraničních hostů komplikuje dennodenní život a kazí pohodlí. Samotný jev lze vnímat i v širších souvislostech a zohledňovat jeho bezpochybné přínosy jak pro české hospodářství, tak pro celosvětovou pověst země. Dotace svědčí o snaze vlády najít přijatelná řešení aktuálních problémů a díky těmto investicím by se negativní dopady turismu mohly v budoucnu postupně zmenšovat.