„Oficiálně požádám zvláštního zástupce generálního tajemníka OSN v Kosovu Zahira Tanina, aby byla odvolána imunita občana Ruské federace, aby se mohlo zahájit stíhaní,“ uvedl Syla.

Dříve pod záminkou boje proti organizovanému zločinu na severu samozvané Kosovské republiky, začala činnost zvláštních policejních sil. Byly zadrženy desítky Srbů a dva členové mise OSN, včetně Krasnošekova. Ten po úderu do hlavy utrpěl poranění hlavy a zlomeninu lícní kosti a byl převezen na jednotku intenzivní péče.

Prezident samozvané republiky Kosovo vysvětlil zadržení ruského pracovníka mise OSN tím, že údajně kladl odpor policii. Podle jeho slov policie prováděla akci týkající se boje proti kriminalitě na severu provincie. Média pak uvedla, že během zadržení Krasnošekov nebyl ozbrojen.

O propuštění Krasnošekova požádalo ruské velvyslanectví v Bělehradě. Zvláštní zástupce generálního tajemníka organizace v Kosovu, Zahir Tanin, také vyzval k propuštění pracovníků OSN. Mise následně oznámila, že byli propuštěni.

Činnost kosovsko-albánské policie vyvolala nárůst napětí mezi Bělehradem a Prištinou. 

Srbský prezident Alexander Vučić uvedl armádu do stavu plné bojové pohotovosti.

V roce 1999 ozbrojený konflikt albánských separatistů z Kosovské osvobozenecké armády a srbské armády a policie vedl k bombardování Jugoslávie (v té době složené ze Srbska a Černé Hory) silami NATO.

V březnu 2004 kosovští Albánci vyvolali pogromy, které vedly k masovému vystěhování Srbů z provincie a zničení mnoha jejich historických a kulturních památek.

Kosovsko-albánské struktury v Prištině jednostranně vyhlásily 17. února 2008 nezávislost. Republiku neuznává Srbsko, Rusko, Čína, Izrael, Írán, Španělsko, Řecko a řada dalších zemí.

Srbsko a Kosovo v roce 2013 souhlasily s dialogem pod patronátem EU, aby byly vyřešeny přetrvávající spory, což je nezbytné pro jejich směřování ke členství v Evropské unii. Zatím však nebylo dosaženo výrazného pokroku.

Minulý rok v listopadu se vyjednávání dostalo do slepé uličky, když Priština uvalila cla ve výši 100 % na veškeré zboží dodávané ze Srbska. Tento krok může mírně zpomalit srbský hospodářský růst. Země do Kosova dováží zboží v roční hodnotě 500 milionů eur. Bez ohledu na to podle Mezinárodního měnového fondu srbská ekonomika tento rok poroste o 3,5 %.