Úvodem připomeneme, že encefalitida* má vírový původ a jejím přenašečem je jistý typ klíšťat. Nelichotivou statistiku odhalila Evropská pracovní skupina pro klíšťovou encefalitidu. Jedná se o 712 případů onemocnění, což je největší počet od roku 2011. Pokud se podíváme na minulé roky, zjistíme, že oproti roku 2015 se počet onemocněných zvýšil téměř o 100 procent (351 případů v roce 2015). Rok 2017 zaznamenal razantní nárůst oproti roku 2016: 687 případů v porovnání s 564. Přesto, že očkování proti klíšťové encefalitidě je běžně dostupné, růst nakažených se neustále zvyšuje. 

Příčiny šíření encefalitidy 

Ruská odbornice Koževnikova tvrdí, že tento fenomén je způsoben třemi věcmi: územím, teplotami a způsoben ošetření endemických oblastí (území, kde se nakažená klíšťata vyskytují). „Zaprvé je v České republice dost velký počet lesních ploch (v pouštích a stepích klíšťata nežijí). Zadruhé hraje roli teplotní řežím. Pokud zima nebo předchozí podzim byly neobvykle teplé a jaro začalo brzo, klíšťata se dříve aktivují. Navíc lidé začínají dříve grilovací a výletní sezónu do lesů. Jinými slovy narůst případů onemocněných souvisí s určitými podmínkami," vysvětluje expertka.

Podle vedoucí katedry epidemiologie je také třeba brát v úvahu i celkový počet obyvatelstva země v porovnání s počtem nemocných. Zejména v Rusku se tento vir vyskytuje v západní a východní Sibiři, na severovýchodu Ruska. Počet lidí je proto velký. Pokud vezmeme v potaz evropské území, obzvlášť Česko, jedná se podle Koževnikové o region, který disponuje přírodními podmínkami pro toto onemocnění.

Neposlední roli podle expertky ve výskytu nakažených klíšťat hraje i globální změna podnebí. „Klíšťata jsou nebezpečná v období jejich největší pohlavní aktivity. Pro rozmnožování potřebují teplokrevné živočichy, zejména lidi. Když jsou dlouhodobá vedra, jsou schopna se rozmnožovat dvakrát ročně. Například dříve proces probíhal od půlky května do začátku června, teď se toto období posunulo na konec dubna - začátek května. I v Rusku, i v Česku je již popsán případ, kdy na konci srpna - začátku září začínají klíšťata být znovu aktivní. S tím roste i počet nemocných," vysvětlila odbornice. Je třeba poznamenat, že území, které obývají klíšťata, se proto rozšiřuje v souvislosti se změnou podnebí a přírodních podmínek. 

Největší nebezpečí nakažení mají… 

O klíšťové encefalitidě koluje řada mýtů. Mezi nimi je například preference jistých skupin obyvatelstva, zejména žen, krevních skupin a dokonce i odpor proti opilým. Sputnik si ověřil, zda je to prokazatelná pravda. Podle Koževnikové navzdory existenci různých studií jednoznačné preference klíšťata nemají. „Existují různé studie o souvislosti preferencí klíšťat a krevní skupiny či pohlaví osoby. Tyto studia prokazují větší nebo menší souvislost. Nicméně se jedná o mýtus,“ prohlásila odbornice. 

K těmto tvrzením je podle ní potřeba přistupovat kriticky a zkoumat hlubší souvislosti. „Pokud průzkum tvrdí, že častěji encefalitidou onemocní chlapi, je třeba se podívat, o jakou skupinu mužů se jedná: rybáři, lovci nebo pracovníci v lesnictví. Z hlediska procent případů je tato skupina častěji vystavená tomuto onemocnění. Nicméně pro klíšťata pohlaví a krevní skupina vůbec nehrají roli," vysvětlila Koževnikova.

Většímu riziku však mohou čelit lidé, kteří se nacházejí v bezprostředním a částem kontaktu s přírodou. K rizikové skupině podle specialistky patří například maminky nebo babičky s dětmi, které celou sezonu bydlí na venkově a často chodí do lesa nebo do parku. Nicméně konkrétní riziková skupina neexistuje.

Prevence

Vzorným příkladem pro Českou republiku v boji proti klíšťové encefalitidě by mohlo sloužit Rakousko, které v EU má naopak nejnižší počet nakažených touto infekcí. Mluví o tom čísla, která uvádí odborný portál. V roce 2017 oproti 687 nemocných českým občanů bylo pouhých 116 nakažených Rakušanů. Jedním z důvodů podobného úspěchu může být pravidelná celostátní osvěta a kampaně o nebezpečí klíšťové encefalitidy a důležitosti očkování, která je celostátně pořádaná od roku 1981. 

Pravidelné očkování je další metodou. Je efektivní po dobu dvou až tří let. Kromě očkování proti určitému druhu encefalitidy je další metodou boje proti jejímu šíření kontrola území a pravidelné a včasné ošetření endemického teritoria speciálními látkami. „Pokud se to neprovádí zavčas nebo v menším rozsahu, klíšťata se aktivují. Jelikož se nemoc nepřenáší z člověka na člověka, největší podíl na přenášení mají přírodní podmínky,“ zdůrazňuje Galina Koževniková.

Pokud lidé vyrazí za přírodou, nebo do lesa během období výskytu klíšťat, kousnutí nakaženým klíštětem lze předejít pomocí vhodného oblečení, nejlépe v jedné světlé barvě s dlouhými rukávy. Límec a manžety by měly důkladně přiléhat k tělu, kalhoty je potřeba poctivě zastrčit do ponožek do bot s pevnou gumou. Oblečení je nutné ošetřit repelentem. Soudobé repelenty poskytují dostatečně vysokou míru ochrany, i když negarantují 100 procentní prevenci.

Během pobytu v lese je potřeba se vyhnout ležení na trávě. Nocleh a stanování je potřeba organizovat výhradně na  místech bez trávníku nebo na písečné půdě. Také se nedoporučuje nosit z lesa domů čerstvě natrhané květiny, oblečení nebo jiné předměty, na kterých se mohou vyskytovat klíšťata. Pokud jste s sebou měli své domácí mazlíčky, je vhodné je po procházce důkladně prohlédnout. Čepice nebo šátek na hlavu se také bude hodit. Během pobytu v lese se doporučuje každých několik hodin prohlížet vlastní oblečení.

V případě nalezení klíštěte na těle je nutné ho co nejdříve odstranit, aby se snížilo riziko nakažení encefalitidou, a vydat se na nejbližší pohotovost nebo do lékařského zařízení. Odebrané klíště je potřeba zaslat do výzkumné laboratoře během 24 hodin. V případě, že nemáte možnost se na lékaře obrátit, natáhněte si sterilní gumové rukavice a ošetřete místo kousnutí slunečnicovým olejem. Olej ucpe místo, přes které klíště dýchá a pak výleze (vypadne) samo. Odstraňování klíšťat z domácích mazlíčků, obzvlášť pokud máte pořezané nebo popraskané ruce, se nedoporučuje.

Poznámka: Je třeba rozlišovat klíšťovou encefalitidu a boreliózu. První je virus a onemocnění nervové soustavy. Borelióza je způsobena bakterií, proto probíhá jako akutní respirační onemocnění: zvýšená teplota, intoxikace, místo kousnutí klíštěte je zarudlé. Nemoc je nepříjemná tím, že může mít chronickou formu a není proti ní očkování. Lečí se pomocí antibiotik. Převážná většina lidí se uzdravuje po ostrém období.  U encefalitidy jsou častější smrtelné následky, kdežto u nemocných boreliózou je mnohem menší počet úmrtí. 

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce