Na akci se, jako již tradičně, podílela ruská ambasáda v čele s mimořádným a zplnomocněným velvyslancem RF v SR, Alexejem Leonidovičem Fedotovem. Kromě zástupců Ruské federace však památku padlých rudoarmějců přišli uctít i představitelé zastupitelských úřadů Běloruska, Číny či Kazachstánu, stejně jako asi dvě stovky vděčných obyvatelů hlavního města a jeho okolí.

Extrémní pravice sílí – zastavme ji!

„Pohrobci nacismu a fašismu se nachází i v současnosti. Extrémní pravice napříč celou Evropou sílí a spolu s tím roste hrozba, že se budou opakovat zvěrstva, která většina z nás zná jen zprostředkovaně,“ řekl ve svém projevu bývalý primátor Bratislavy a exministr školství Milan Ftáčnik.

Ten dále dodal, že je naší společnou povinností a dluhem vůči podlým antifašistům postavit se vůči pravicovému extremismu a nedopustit další posilování jeho pozic. „Zároveň je však zapotřebí jasně pojmenovat příčiny, proč extrémní pravice roste. Ty jsou i dnes stejné jako ve dvacátých a třicátých letech – sociální problémy. Pokud chceme bojovat s novodobým fašismem, musíme zároveň bojovat se sociálními nerovnostmi,“ uvedl.

Dále ruský velvyslanec ve svém proslovu zdůraznil, že hrůzy druhé světové války by měly být pro celé lidstvo jakýmsi mementem motivujícím k tomu, aby pokračovalo ve spojování se. „Navzdory všemu stále vidíme snahy korigovat, zkreslovat či dokonce přepisovat dějiny. Je třeba říci, že i tyto snahy následně přispívají k novým sporům a rozdělování národů,“ konstatoval velvyslanec a dodal: „Naše zkušenost z dob Velké vlastenecké války nás však vede k tomu, abychom z pozic antifašismu a míru nepolevovali.“

Igor Alexandrovič Leščeňa, běloruský velvyslanec, zdůraznil, že je v jeho zemi antifašistická tradice velmi silná a uvedl, že je přítomna i v myslích mladé generace. „Bělorusko patří mezi ty země, které běsnění německých vojáků postihlo nejvíce. Válku totiž nepřežil každý čtvrtý Bělorus, a tak každá běloruská rodina má svou oběť, svou osobní tragédii,“ okomentoval věc.

27. ročník antifašistické tradice

Akce v Malém Slavíně se uskutečnila již po dvacáté sedmé. Od roku 1993 se zde každoročně na podnět bratislavské organizace Slovenského svazu protifašistických bojovníků a Klubu Nového slova scházejí obyvatelé hlavního města a okolí, aby vzdali hold dvěma rudoarmějcům, kteří v těchto místech padli. Vojáci I. S. Gorjunov a N. I. Jefimuškin zemřeli v bojích o Bratislavu dne 4. dubna 1945. Podle dostupných informací se neznali, byli zraněni během bojů a zemřeli při převozu.

I když je toto místo v jarních a letních měsících oblíbeným místem odpočinku pro mnohé obyvatele hlavního města, začátkem dubna se v těchto lesích odehrávaly kruté boje. Němci se totiž v Bratislavě opevnili ve třech liniích, přičemž jedna z nich se táhla od úpatí Malých Karpat, podél továrny Dynamit až směrem na Pasienky. Z tohoto směru přišel hlavní sovětský útok dne 3. dubna 1945. Bojovalo se o Raču a průzkumné jednotky 25. gardového sboru Rudé armády se dostávaly hlouběji do lesů Malých Karpat. Již 3. dubna večer Němci odráželi sovětské útoky na jejich pozice na Kolibě.