Zdůraznil také, že Srbsko musí zvolit, jak rozvíjet vztahy s Kosovem, „zachovat zmrazený konflikt“ nebo navazovat kontakty.

„Rozhodl jsem se nepokračovat ve lži a sebeklamu, řekl jsem všem, že nemáme svou moc v Kosovu a Metochii, kromě nemocnic a škol. Musíme přestat klamat naši vlastní veřejnost,“ zdůraznil prezident.

Podle jeho slov on sám chce zlepšení vztahů s neuznanou republikou.

Proslov Vučiće k parlamentu o národu a situaci v Kosovu a Metochii trval více než dvě hodiny. Během vystoupení poděkoval Rusku a osobně jeho prezidentu Vladimiru Putinovi za pomoc v této otázce.

V roce 1999 ozbrojený konflikt albánských separatistů z Kosovské osvobozenecké armády a srbské armády a policie vedl k bombardování Jugoslávie (v té době složené ze Srbska a Černé Hory) silami NATO.

V březnu 2004 kosovští Albánci uspořádali pogromy, které vedly k masovému vystěhování Srbů z provincie a zničení mnoha jejich historických a kulturních památek.

Kosovsko-albánské struktury v Prištině jednostranně vyhlásily 17. února 2008 nezávislost. Republiku neuznává Srbsko, Rusko, Čína, Izrael, Írán, Španělsko, Řecko a řada dalších zemí.

O tři roky později Bělehrad pod nátlakem Bruselu musel v zájmu sblížení s Evropskou unií zahájit jednání o normalizaci vztahů s kosovskými Albánci. Dialog je nyní pozastaven.

Srbsko a Kosovo v roce 2013 souhlasily s dialogem pod patronátem EU, aby vyřešily trvající spory, což je nezbytné pro jejich směřování ke členství v Evropské unii. Prozatím však nebylo dosaženo výrazného pokroku.

Minulý listopad vyjednávání zašla do slepé uličky, když Priština uvalila cla ve výši 100 % na veškeré zboží dodávané ze Srbska. Tento krok může mírně zpomalit srbský hospodářský růst. Země do Kosova dováží zboží v roční hodnotě 500 milionů eur. Nicméně podle Mezinárodního měnového fondu srbská ekonomika tento rok poroste o 3,5 %.