Brusel potřebuje „odvážnou“ migrační politiku, která otevře evropské hranice každému, kdo prchá „před válkami, klimatickou změnou a chudobou,“ tvrdí „mezinárodní experti“ financovaní daňovými poplatníky EU a globalistickým miliardářem Georgem Sorosem.

Na diskuzi s názvem „Evropa a migrace: Kde nakreslíme hranici“, panel, který byl popsán jako politicky nezávislí zástupci stanovení a respektovaní mezinárodními organizacemi pro lidská práva, dospěl k závěru, že blok musí zrušit všechny kontroly přistěhovalectví, aby se respektovala „práva“ nelegálních přistěhovalců.

Organizována Centrem pro mírové studie (CMS) v Záhřebu, účastníci diskuze z chorvatské nevládní organizace, Amnesty International a Human Rights Watch (HRW) – z nichž jsou všechny financované Sorosovou nadací a také Evropskou radou pro uprchlíky a exulanty – hovořili o současném stavu migrační politiky v Evropě a a o tom, co nevládní organizace podporující otevřené hranice „očekávají“ od zákonodárců EU, uvedla místní média.

Zástupci z CMS, které financují evropští daňoví poplatníci prostřednictvím Evropské komise a Agentury EU pro základní práva, uvedli, že doufají, že Brusel ukončí „násilnou“ ochranu chorvatských hranic.

V loňském roce deník Breitbart London zdůraznil, jak aktivisté otevřených hranic z iniciativy CMS vyhrožovali chorvatským policejním důstojníkům bránícím hranice tváří v tvář útokům ze strany migrantů z třetích zemí, z nichž většina byla ozbrojena noži, podle rakouské zpravodajské služby.

Skupina požadovala, aby důstojníci buď odmítli vykovávat příkazy týkající se zabezpečení hranic země, nebo že budou čelit rostoucímu tlaku ze strany zahraničních nevládních organizací a následné kontrole zveřejněné globálně v médiích a ze strany tzv. mezinárodního společenství.

Brusel musí také nabídnout „bezpečné a legální (migrační) cesty“ pro všechny, kdo hledají bezpečnost v EU“, omezit pravomoci agentur pro kontrolu přistěhovalectví v Evropě a vytvořit „nezávislý mechanismus pro kontrolu chování na hranicích,“ uvedla Julija Kranjecová z CMS.

Úřady v blízkosti hranic s Bosnou a Chorvatskem se stále více snaží vyrovnat s „militantním chováním“ a násilím po příchodu tisíců žadatelů o azyl, z nichž 80 až 85% tvoří „ekonomičtí migranti a ne lidé, kteří potřebují mezinárodní ochranu,“ řekl v prosinci mluvčí Migrační agentury/Mezinárodní organizace pro migraci (IOM).

Brusel zároveň oznámil, že vynaloží dalších 500 000 eur z peněž daňových poplatníků na „humanitární pomoc“ migrantům ze třetích zemí, kteří kempují na Balkáně a doufají, že se protlačí do EU.

(Ilustrační obrázek Foto: Reuters)