List píše, že se vědci soustředili na tři země: Velkou Británii, Německo a Švédsko. Mají za to, že tyto státy potřebují prudce omezit počet pracovních hodin, aby snížily výrony kysličníku uhličitého v hospodářském sektoru a odvrátily klimatickou pohromu. Současně by měly zvýšit produktivitu v jiných sférách. Ve Spojeném království bude například třeba zkrátit pracovní týden na 9 hodin, ve Švédsku na 12 a v Německu na 6.

Autoři zprávy tvrdí, že další den volna v týdnu by na situaci neměl podstatný vliv.

„Klimatická krize vyžaduje bezprecedentní omezení hospodářské činnosti,“ cituje jejich závěry britský list. „Je příčinou exhalací (skleníkových plynů), což nás nutí k vynucené lenosti.“

Vědci se odvolávají na ekonomy Paula Lafarguea a Johna Maynarda Keynese, kteří považovali patnáctihodinový pracovní týden za cíl v budování lepší budoucnosti. „Bude-li pro ekologickou stabilitu potřebné celkové snížení materiální spotřeby, pak se prodloužení volného času a, tedy i času na seberealizaci nestane důkazem prosperity, ale spíše životní potřebou,“ praví se ve zprávě.

Odborníci tvrdí, že se spolu s vyhrocením klimatické krize zvýší nutnost konkrétních akcí a že pro omezení globálního oteplení budou potřebné rychlé, rozsáhlé a změny nemající obdoby ve všech sférách života společnosti. List připomíná, že výzvy ke zkrácení pracovního týdne již zazněly v kontextu zvýšení produktivity práce, avšak zkrácení pracovního dne jako způsob snížení hospodářské aktivity je mnohem radikálnějším způsobem.

The Independent připomíná, že tento měsíc požádali aktivisté z organizace Momentum vůdce labouristů Jeremyho Corbyna, aby podpořil jejich návrh na čtyřdenní pracovní týden, který se těší stále větší podpoře v celém světě a v dohledné budoucnosti bude životně potřebný. Podle slov jedné aktivistky kromě zlepšení životních podmínek, rovnosti pohlaví a zvýšení produktivity toto opatření pomůže bojovat s klimatickými změnami, což je další příčina, proč máme méně pracovat.