Touha Turecka získat ruský raketový systém S-400 a odmítnutí Ankary poslouchat ultimativní požadavky Spojených států, aby se vzdala nákupu ruských zbraní, bude pravděpodobně příčinou náhlé přízně Ameriky vůči Řecku. Skutečně, i v minulosti stačilo, aby se vztahy Washingtonu s Ankarou nebo Athénami ocitly v krizi, a USA „daly věci do pořádku“ tím, že dodávaly zbraně druhé straně, což bylo přímo sděleno Athénám i Ankaře.

Jednou z pák americké zahraniční politiky je politika prodeje zbraní a strategie jejich darování jiným zemím. Trochu Řekům, trochu Turkům, záleží na tom, kdo a jak dobře poslouchal „velkého šéfa“ z Washingtonu.

Totéž lze říci o americké politice v oblasti dodávek zbraní chorvatské armádě. Američanům se samozřejmě nelíbí skutečnost, že Rusko daruje Srbsku zbraně. Washington však z toho nemůže otevřeně obviňovat Moskvu a Bělehrad, a proto Spojené státy postupují stejným způsobem jako v případě Řecka a Turecka.

V reakci na 30 modernizovaných tanků T-72 a 30 modernizovaných obrněných vozidel BRDM-2, které Rusko darovalo Srbsku, Washington vyslovuje svůj záměr darovat 60 obrněných vozidel pěchoty M2 Bradley Chorvatsku. Ano, skutečně by bylo dobré tyto BMP modernizovat, ale i bez modernizace, v takovém stavu, v jakém jsou, jsou podle balkánských standardů vynikajícími bojovými obrněnými vozidly. V současné době má Chorvatsko více kolových bojových obrněných vozidel než Srbsko.

Amerika má také v úmyslu dodat Chorvatsku 12 vrtulníků UH-60M do roku 2025, hodnota jejich daru činí 63 milionů dolarů. Díky těmto americkým vrtulníkům chce Záhřeb do roku 2025 vyměnit flotilu starých sovětských Mi-8 a Mi-17.

Připomínám, že Chorvatsko začalo obnovovat flotilu zastaralých vrtulníků v letech 2007 a 2008, kdy na základě dluhu bývalého Sovětského svazu vůči Jugoslávii získalo 10 útočných vrtulníků Mi-171Š, které byly v roce 2017 modernizovány. Modernizační práce stály 26,9 milionů eur. Modernizaci provedlo Letecko-technické centrum ve Veliké Gorice u Záhřebu a ruský 810. letecký opravárenský závod v Čitě.

Koncem tohoto roku mají tytéž opravárenské závody dvou zemí pracovat na těchto chorvatských vrtulnících a prodloužit jejich životnost do roku 2027. Jelikož jsou tyto stroje do značné míry závislé na ruském technickém servisu a přitom jsou používány členskou zemí NATO, stávají se zranitelným místem, a proto se Washington snaží co nejrychleji přezbrojit Záhřeb vlastními vrtulníky.

A pokud mohou Američané zároveň poslat nějaké politické a vojenské poselství Srbsku a Srbům, pak je to pro Washington dvojnásobně úspěšný krok.

Tak taková je nepříliš jemná politika „posílání zpráv“ pomocí jazyka dodávek zbraní...

Co zbývá udělat Srbsku? Pouze koupit nové bojové a dopravní vrtulníky od Ruska a modernizovat svůj systém protivzdušné obrany. Protože žijeme v době, kdy je respektována pouze vojenská síla. Kdo je silnější, má pravdu...

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce