Informace o tom, že byly dodávky ruské ropy do ČR obnoveny, potvrdila portálu i mluvčí státního provozovatele ropovodů Mero Radomíra Doležalová. Ta prozradila, že bylo ve dvanáct hodin spuštěno hlavní čerpadlo v přečerpávací stanici Klobouky u Brna. A právě tím byl ropovod Družba na českém území zprovozněn.

Kolem ropovodu Družba bylo minulý měsíc poněkud hlučno. Dostala se do něj totiž surovina, která byla znečištěna organickým chloridem. Vzhledem k tomu, že by znečištěná ropa mohla poškodit rafinerie, země napojené na daný ropovod raději dovoz ruské ropy pozastavily.

V důsledku toho tak v rafinerii petrochemického holdingu Unipetrol v Litvínově proudí od 1. května ropa, která pochází ze státních rezerv. Již v minulosti vyšlo najevo, že stát danému holdingu poskytl dvě zápůjčky. Každá z nich přitom představovala množství přes 100 000 tun ropy. Uvádí se, že roční kapacita této rafinerie v Litvínově činí zhruba šest milionů tun ropy. Poté, co byly státní zásoby „ochuzeny“ o dvě zápůjčky, zůstávají v nich zhruba dvě třetiny.

Holding Unipetrol však v současně době nechce náklady, které souvisejí s danou záležitostí, blíže komentovat.

„V otázce případných kompenzací existují různé varianty řešení. V tuto chvíli tyto varianty analyzujeme,“ okomentoval situaci mluvčí firmy Pavel Kaidl.

Portálu se však díky zdrojům z petrochemické branže podařilo zjistit, že by celkové náklady Unipetrolu, které se týkají kauzy s kontaminovanou ruskou ropou, měly řádově činit až stovky milionů korun. Nutno poznamenat, že vyšším nákladům naštěstí zabránilo to, že se díky státním rezervám litvínovská rafinérie nemusela odstavit.

K vzniklé situaci se vyjádřil také analytik společnosti ENA Jiří Gavor. Ten v této souvislosti upozornil na to, že by se dokonce mohlo stát, že Unipetrol ropu na doplnění státních zásob pořídí za lepší cenu, než za cenu uváděnou v době zápůjček. Z toho tedy vyplývá, že by mu zbyly jen náklady na zápůjčky jako takové. Portál dále píše, že výdaje spojené s první zápůjčkou ze státních rezerv na začátku května měly představovat asi 70 milionů korun.

Pavel Švagr, který působí jako předseda Správy státních hmotných rezerv, v pátek upřesnil, že ze státních hmotných rezerv České republiky, Slovenské republiky, Polska a Maďarska byly za poslední měsíce zatím vyčerpány asi dva miliony tun ropy.

„Je dohoda na poměrně precizním monitoringu ropy. V principu na denní bázi budou odebírány vzorky ropy a budou dělány rychlé analýzy,“ uvedl a na Twitteru dodal: „Do Litvínova logicky nejprve přiteče ropa, které byla v potrubí na území ČR ještě před uzavřením celého ropovodu.“

Již dříve Švagr uvedl, že kdyby vláda ropu rafinerii Unipetrolu nepropůjčila, pak by to byl problém. Na rafinérii totiž dle jeho slov nejsou vázáni jen odběratelé pohonných hmot, ale vyrábí se tam i další suroviny pro chemický a jiný průmysl.

Unipetrol je v Česku provozovatelem nejen litvínovské rafinerie, ale také rafinerie ležící v Kralupech nad Vltavou. Jak se však uvádí, ruskou sirnou ropu zpracovává pouze Litvínov. Roční kapacita těchto dvou českých rafinerií společně činé asi devět milionů tun ropy. Rafinerie v Kralupech zpracovává nízkosirné ropy, které jsou do Česka dopravovány z italského Terstu přes Ingolstadt ropovodem IKL.

Jediným přepravcem ropy do Česka je ale státní firma MERO, která je vlastníkem a provozovatelem české části ropovodu Družba a ropovodu IKL. Stejně tak je MERO nejvýznamnější firmou, která se stará o skladování nouzových strategických zásob ropy.

Problém s ropou v ropovodu Družba

Jak již bylo uvedeno, problém s kvalitou ropy, která se dováží z Ruska do Běloruska přes ropovod Družba na jihu republiky, vznikl v polovině dubna. Společnost Transněft v ní naměřila vysoký obsah chloridů a v souvislosti s tím oznámila, že přijímá opatření, aby byl tento problém co nejrychleji vyřešen. 

Polsko, Německo, Ukrajina, Slovensko a Česko tak dříve raději zastavily příjem ruské ropy prostřednictvím tohoto ropovodu.