Bašta se ve svém příspěvku pozastavil nad kauzou šéfa krajně pravicové Svobodné strany Rakouska a bývalého vicekancléře Stracheho. Upozorňuje hlavně na to, že zrovna, když Evropskou unií zmítá krize, skandál zasáhl klíčovou zemi, kterou je Rakousko.

„Dalo by se říci slovy klasika, že milou EU ovinula mračna,“ uvádí Bašta. „Brexit, vzpurná Itálie, Maďarsko, Polsko, Slovensko a Česká republika také nejsou právě oporami mocnářství. Klíčovou roli (nejen geograficky) však hraje Rakousko. Tam se odpůrci migrace a euroskeptici dokonce dostali do vlády,“ poznamenává.

Podle něj tato aféra, která zasáhla Rakousko těsně před eurovolbami, se nápadně podobá řadě skandálů, kterými si Česká republika pravidelně prochází před téměř všemi parlamentními volbami. I zde, jak tvrdí, jsou skandály „načasované na poslední dny před hlasováním tak, aby zanechaly dojem, který se kvůli časové tísni nepodařilo napadené straně či politikům smazat“.

Bašta si přitom vzpomněl na jednu z prvních polistopadových kauz, kterou byla tzv. aféra Bartončíka. Ta v roce 1990 rázně přerušila politickou kariéru Josefa Bartončíka, předsedy Československé strany Lidové (ČSL). Těsně před volbami, v polovině roku 1990, tehdejší federální ministr vnitra za ODS Jan Ruml obvinil Bartončíka ze spolupráce s StB. Obvinění těžce poškodily ČSL ve volbách a ačkoli spolupráce se Státní bezpečnostní nikdy nebyla Bartončíkovi dokázána, jeho politická kariéra tím skončila.

Podobná aféra se podle Bašty odehrála i v roce 2006, a to opět několik dní před volbami, z podání Jana Kubiceho, tehdejšího ředitele Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Tehdy tzv. Kubiceho zpráva poškodila ve volbách ČSSD pod vedením Jiřího Paroubka.

„Naposledy se u nás tento obehraný politický trik použil ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017. Měl to být drtivý úder černé propagandy, který kombinoval osvědčené nařčení ze spolupráce se Státní bezpečností (před více než 30 lety) s obviněním z podvodu téměř svatokrádežného, protože v roce 2007 (tedy před desetiletím) mělo dojít ke zneužití dotací Evropské unie,“ píše Bašta.

I přesto Andrej Babiš volby vyhrál. Připustil však, že již dva roky proti němu demonstrují občané, kteří „nechápou, proč si voliči vybrali trestně stíhaného politika s temnou lustrační minulostí“.

„Dle mého názoru je odpověď na jejich otázku prostá – už to je stereotypní a okoukaný způsob nedemokratického ovlivňování demokratických voleb. Navíc u většiny starších občanů funguje imunita vůči neobratné propagandě,“ poznamenal.

Podobné praktiky se podle něj nyní dostaly i do sousedního Rakouska.

„Sleduji-li skandál, který vypukl deset dní před volbami do Evropského parlamentu, musím ocenit předvídavost lidí v pozadí, kteří ho zorganizovali,“ píše.

Upozorňuje také na to, že jeho organizátoři dobře odhadli výsledek předčasných parlamentních voleb v říjnu roku 2017. Již na konci července zorganizovali na španělské Ibize provokaci s údajnou neteří ruského oligarchy a ze sedmihodinového rozhovoru sestříhali kompromitující sedmiminutové video.

„Pak nechali pana Stracheho, aby se stal vicekancléřem, počkali téměř dva roky a materiál zveřejnili,“ uvádí Bašta a pokračuje: „Se zcela jednoznačným cílem – kompromitovat všechny protimigrační a euroskeptické strany ve volbách do Evropského parlamentu,“ zdůrazňuje.

Rozpad vládní koalice v Rakousku a oslabení strany Svobodných je podle něj pouze „nečekaný bonus“. Bašta doufá, že se vyšetřování zaměří nikoliv pouze na počínání Stracheho, ale i na organizátory této aféry.

Rakouské voliče by přitom chtěl varovat, že „stejně jako my již od roku 1990 vstoupili do éry postdemokracie a na podobné předvolební aféry si holt musejí v budoucnu zvyknout“.