Připomněl, že komise, která vyšetřovala „ruský zásah“ do voleb v USA, neobjevila důkazy vlivu Moskvy na volby v cizí zemi. Podle poslance, i když to nebylo hlavní příčinou zavedení sankcí proti Rusku, ovlivnilo to jejich prodloužení.

„Není snad na čase skoncovat s tím, co se dá nazvat protiruskou hysterií, s tímto sankčním systémem, který způsobil další zhoršení obchodní bilance Francie? <…> Není snad na čase, aby Francie projevila iniciativu a byl obnoven dialog a obchod s Ruskem?“ uvádí se v dokumentu.

Řada západních států vyhlásila sankce proti Rusku v roce 2014. Důvodem byly výsledky referenda na Krymu, v němž vyslovila většina občanů přání připojit se znovu k Rusku, a také rozpoutání konfliktu na jihovýchodě Ukrajiny. Moskva zavedla protisankce. Od té doby byla tato opatření prodloužována a rozšiřována oběma stranami.

Protiruské sankce kritizují v řadě zemí EU. Tento týden maďarský premiér Viktor Orbán obvinil západní státy z obrovského pokrytectví. Poukázal na to, že Západ uvaluje na Rusko a Čínu sankce, zakazuje středoevropským zemím obchodovat s těmito velmocemi, ale sám s nimi vesele obchoduje dál, přičemž rozsah obchodů Západu s Ruskem a Čínou rychle roste. „Západní pokrytci využili sankce, aby nás dostali z Ruska a Číny,“ zdůraznil Viktor Orbán. Vyzval proto, aby se středoevropské země vzdaly nesmyslné politiky sankcí a spíše aktivněji rozvíjely obchodní vztahy s Ruskem a Čínou.

Již dříve ruský prezident Vladimir Putin na tiskové konferenci po jednání s prezidentem Rakouska Alexanderem Van der Bellenem uvedl, že obrat zboží Ruska s Rakouskem a EU i přes sankce v současné době roste. „Trend je dobrý,“ poznamenal ruský lídr. Podle něj se tak i nadále rozvíjí průmyslové spolupráce se zeměmi EU, a to včetně Německa, Francie a Itálie.