V daném rozhodnutí se zároveň uvádí, že Mezinárodní soud pro námořní právo (ITLOS) nepovažuje za nutné, aby Rusko zastavilo trestní stíhání námořníků a upustilo od zahájení nových procesů.

Uvádí se také, že rozhodnutí soudu v Hamburku je konečné a závazné pro všechny zúčastněné strany.

Kyjev rozhodnutí ITLOSu označil za „skutečné vítězství“ a uvedl, že očekává, že jej Moskva plně a rychle zrealizuje.

Rusko se těchto slyšení nezúčastnilo. Dříve totiž uvedlo, že soud ITLOS nemá pravomoc posuzovat tento případ.

Reakce Moskvy

K rozhodnutí ITLOSu se vyjádřilo i ruské ministerstvo zahraničí. Resort uvedl, že při řešení incidentu v Kerčském průlivu byla vyloučena možnost použití Úmluvy OSN o mořském právu z roku 1982.

Diplomaté rovněž zdůraznili, že Rusko bude důsledně hájit svou pozici, a to i v případě nedostatečných pravomocí soudu posoudit tuto spornou situaci.

„(Konfliktu, pozn. red.) bylo možné se vyhnout, a to za předpokladu, že by byly dodrženy požadavky ruské legislativy týkající se plavby v této oblasti. Tímto vyzýváme ukrajinskou stranu, aby tak od teď jednala,“ uvádí se v komentáři.

Názor odborníka

Rozhodnutí Mezinárodního soudu pro námořní právo nemá pro Rusko žádnou právní platnost. Uvedla to kandidátka právních a politologických věd, docentka Národní hospodářské akademie při Úřadu RF Kira Sazonová.

Sazonová vysvětlila, že když Rusko podepsalo dokument o zřízení tohoto soudu a Úmluvy OSN o mořském právu, učinilo důležitou výhradu. Pravomoc Hamburského soudu pro něj totiž nebude závazná, pokud se případ bude přímo týkat národní suverenity a bezpečnosti.

„Znamená to tedy, že nemůžeme dovolit soudu, který je spíše utilitárním orgánem a zabývá se otázkami lodní dopravy, rybolovu a tak dále, aby řešil otázky spojené se suverenitou a národní bezpečností,“ dodala k věci Sazonová.

Poznamenala také, že po znovusjednocení Krymu s Ruskem se vše, co se týká Kerčského průlivu, týká i otázek vnitřní suverenity.

„Proto soud nepotřebujeme a naprosto spadáme do této výhrady,“ uzavřela situaci odbornice.

Provokace v Kerčském průlivu

Dne 25. listopadu 2018 narušily ukrajinské vojenské lodě Berďansk, Nikopol a Jany Kapu státní hranici Ruska. Několik hodin na místě prováděly nebezpečné manévry a ignorovaly požadavky ruských úřadů.

Následně bylo rozhodnuto, aby byli tito narušitelé zadrženi. Na palubě se nacházelo celkem 24 členů armády, včetně pracovníků Služby bezpečnosti Ukrajiny. Všichni byli zatčeni a obviněni z narušení státní hranice.

Kyjev následně obvinil Moskvu z agrese. Ukrajinská vláda na území deseti oblastí vyhlásila válečný stav. Tento režim dovoloval dočasně omezit ústavní práva a svobodu občanů, včetně práva účasti ve volbách.

Dříve ruský prezident Vladimir Putin označil incident v Kerčském průlivu za předem naplánovanou provokaci, která souvisela s velmi malými šancemi Petra Porošenka v prezidentských volbách. Ruský prezident také prohlásil, že pohraničníci plnili své povinnosti, pokud jde o ochranu státní hranice.