„Po krachu operace NATO v Afghánistánu je jediným odůvodněním dalšího upevňování vojenského bloku a zvyšování jeho financování ona mýtická vojenská hrozba,“ řekl odborník.

Murachovskij zdůraznil, že Rusko nemá žádné útočné plány proti členským zemím NATO, nerozšiřuje seskupení vojsk a poskytuje v rámci vídeňské dohody volný přístup inspektorům ze zemí aliance k objektům, které je zajímají.

„Představitelé NATO však zastavili veškerou výměnu informací s námi, rada Rusko-NATO byla zlikvidována, odborníci se vzájemně nestýkají, všechny kontakty byly prakticky zastaveny. V těchto podmínkách je je alianci snadnější vymýšlet a šířit prostřednictvím západních médií mýty o ruské hrozbě, protože představitelé Ruska nemají možnost diskuse,“ řekl v závěru.

Stoltenberg dříve prohlásil, že aliance hodlá schválit novou vojenskou strategii kvůli „jaderné hrozbě“ z Ruska.

Podle jeho slov „jde o to, abychom byli i nadále plně připraveni k obraně a zajišťovali stabilitu“.

Dříve zástupci aliance ani jednou neobvinili Moskvu z přípravy plánů použití jaderných zbraní. V březnu vrchní velitel spojených sil NATO v Evropě generál Curtis Scaparrotti prohlásil, že preventivní raketový útok umožní Moskvě dosáhnout „rychlých vítězství nad slabšími sousedy“. Žádné argumenty na podporu svých slov však neuvedl.

USA, které jsou členem NATO, však myšlenku na preventivní úder neodmítají. Jak bylo řečeno na zasedání Senátu předsedou Sjednoceného výboru náčelníků štábů amerických ozbrojených sil generálem Josephem Dunfordem, tato politika ztěžuje nepříteli rozhodnutí o útoku na Spojené státy.

Ruská vláda nejednou zdůraznila, že jaderné zbraně považuje pouze za prostředek obrany. Jak vysvětlil prezident Vladimir Putin, ruská jaderná doktrína neobsahuje provedení preventivního útoku: Moskva teoreticky může použít jadernou zbraň pouze jako odpověď.