S touto otázkou se Sputnik obrátil na publicistu a komentátora Slovenských národních novin Dušana Kerného.

Kerný: Tento rozhovor, informace ruského velvyslance Fedotova, odstartoval několikadenní soutěž mezi slovenskými novináři, kdo první získá oficiální potvrzení první cesty slovenského předsedy vlády Petra Pellegriniho do Moskvy, první cesty slovenského předsedy vlády po více než dvou letech. Jako první potvrzení od zdroje, který však nechce být jmenovaný, že cesta proběhne 5. – 6. června, přinesl deník Pravda. Jelikož nedávno slovenského politika přijal americký prezident Donald Trump, předpokládá se, že ho kromě předsedy vlády Dmitrije Medveděva přijme i prezident Vladimir Putin. Společná fotografie, mediální efekt cesty by navenek byl symbolem uznání pro Pellegriniho osobně a pro slovenské úsilí trvale udržovat dobré vztahy s Ruskem ve zlých dobách sankcí a protiruských nálad.

Jaký okruh otázek by se při návštěvě mohl projednávat?

Slovensko má v Moskvě a Rusku velmi pragmatické cíle, které jsou ve shodě s politikou unie. Jde zvláště o to, aby v důsledku plynovodu Nord Stream 2 a možným nedorozuměním mezi ruským Gazpromem a ukrajinským Naftogazem nebyly ohroženy mnohamilionové slovenské příjmy tranzitu plynu stejně jako dodávky pro vlastní potřebu. O tom v souvislosti s chystanou cestou jednomyslně mluví slovenská média a komentátoři. Není se čemu divit, jde ročně o téměř 750 milionů eur a dohoda mezi Gazpromem a Naftogazem končí v prosinci tohoto roku. Není to nové téma, dodávkami levnějšího ruského plynu se zabýval i předchozí předseda vlády. Ostatně tranzitu přes Ukrajinu se věnoval i místopředseda Evropské komise Slovák Maroš Ševčovič, kterého také nedávno přijal americký prezident Donald Trump kvůli dodávkám zkapalněného plynu z USA do EU. Jinými slovy se Bratislava a Slováci v celé této problematice velmi dobře orientují. Důležitá je i otázka slovenské účasti na ekonomickém fóru v Petrohradu. Když byl v Petrohradu naposledy současný slovenský ministr hospodářství, jeho účast a program byl oficiálně potvrzen vlastně až otázkami slovenských novinářů, kteří ho viděli ve zpravodajství ruské televize. Podobnou úlohu sehrálo zpravodajství ruské televize pro slovenského diváka i v případě schůzky Pellegrini-Trump, obzvláště v části otázek amerických novinářů a celé polemiky Trumpa, kterou celou vysílala ruská televize. Premiér Pellegrini by velmi rád na 75. výročí Slovenského národního povstání v srpnu tohoto roku uvítal amerického prezidenta Donalda Trumpa. Či je však možné, aby podobné pozvání přijal i prezident Putin a Slovensko by tak vstoupilo do současné světové politiky podobně jako v roce 2005 střetnutím Bush-Putin je zřejmě v říši diplomatických snů. V každém případě to svědčí o tom, jak se mění či změnil svět.

Domníváte se, že při jednáních v Moskvě dojde i na otázku zrušení protiruských sankcí? Jaká je pozice Slovenska a osobně předsedy vlády?

Slovensko a slovenský předseda vlády určitě nebudou těmi, kdo by v Kremlu zpochybňoval sankce, rozhodně nebudou vybočovat z pozice jednotné Evropy, EU a NATO. Určitě nevybočíme z řady, ale zformujeme očekávání na řešení celého komplexu otázek. Jeden z nejzkušenějších znalců mezinárodních vztahů, dlouhodobý poslanec Evropského parlamentu a jeden ze strůjců vstupu SR do NATO a EU mi v souvislosti s Pellegriniho cestou tento týden řekl, že sankce by měly být zrušené, ale nebudou. Vyčkává se, jestli Trump bude zvolen i na druhé období. Pokud jde o možný nárůst stran v těchto volbách do Evropského parlamentu, které hájí zrušení sankcí či jinou, novou politiku vůči Ruské federace, tak předpokládám, že tyto země v Evropském parlamentu nejenže nezískají většinu, ale nebudou mít ani dostatek poslanců na to, aby ve vztahu k Ruské federaci určovaly nový směr. Slovensko by však mělo dělat vše, aby ho Rusko neztrácelo a neodcizovalo, aby stále udržovalo nepřerušovaný dialog. Tento názor je široce rozšířen i mezi laickou a odbornou veřejností s výjimkou širší bezpečnostní komunity.

Nezastíní loňské vyhoštění ruského diplomata kvůli podezření ze špionáže ze Slovenska a odvetné vypovězení slovenského diplomata z Moskvy pobyt slovenského předsedy vlády?

Pokud jde o vyhoštění diplomatů, mezi státy NATO a Ruskou federací v tomto ojedinělém případu Slovenska jde o „provozní“ záležitost, která zvýší vzájemný respekt, ale nezatíží celkový charakter vztahů. Podobná, ale velmi rozdílná událost mezi Norskem a Ruskem, nedávno nezastínila pobyt norské premiérky v Rusku.

Jaký může být přínos nové slovenské prezidentky Zuzany Čaputové k rozvoji dobrých vztahů mezi Ruskem a Slovenskem, může posílit intenzivní slovensko-ruský dialog na nejvyšší úrovni, nebo je to prázdná naděje a v její osobě může Moskva očekávat druhého Kisku?

Úspěšná slovenská diplomacie se nebude chtít vzdát vyvážených vztahů s Ruskou federací, zatím nevíme, jak bude sestavený tým poradců, jaký bude vztah prezident – vláda po parlamentních volbách. Nevíme, jak dopadne její inaugurační projev 15. června a zkušebním kamenem budou oslavy Slovenského národního povstání, projevy, protokol, chování hlavy státu. Zatím nevíme, jakou úlohu bude hrát zahraniční politika a vztah k Rusku v parlamentních volbách v příštím roce, ale už čerstvá kritika předsedy vlády Pellegriniho na adresu předsedy parlamentního výboru pro evropské záležitosti Ľuboše Blahy, kterého znají i čtenáři Sputniku, svědčí o krystalizaci názorů v samotné vládní straně SMER. I v Bratislavě jsme zvědaví, jak bude formovat vztahy s RF zdatný politik Pellegrini v Moskvě, faktem však je, že slovenská média to určitě nebudou formulovat jako 15 minut slávy, jako to bylo při přijetí Pellegriniho v Bílém domě.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce