Dostali jen trochu

Hned po zavedení sankcí proti venezuelské státní společnosti PDVSA začali američtí naftaři počítat ztráty. Objem dodávek z Venezuely se snížil trojnásobně. I když mají USA přebytek lehké ropy s malým obsahem síry (jde především o západotexaskou WTI), ta nestačí k uspokojení potřeb země.

Řada amerických rafinérií, mj. na Východním pobřeží a v Mexickém zálivu, je orientována na zpracování těžké ropy s velkým obsahem síry dodávané hlavně z Venezuely. Američané tento kanál teď sami uzavřeli.

Podle informací investiční společnosti Caracas Capital Markets v posledním týdnu února přepravily dva tankery z této jihoamerické země do USA pouhých 766 tisíc barelů ropy. Přitom ruské společnosti poslaly ve stejném týdnu do USA devět lodí s více než třemi miliony barelů ropy a ropných produktů.

Do začátku dubna se snížil objem venezuelského exportu ropy do USA 4,5krát ve srovnání se stejným obdobím minulého roku – na 139 tisíc barelů denně. A poté, co 28. dubna nabylo platnosti embargo, byly dodávky úplně zastaveny.

Zavedené omezení dovozu zapříčinilo citelný nedostatek na trhu USA, uznává Mezinárodní energetická agentura (IEA). Utrpěli tím všichni klíčoví hráči amerického ropného průmyslu – Citgo Petroleum, Valero Energy a Chevron.

Zatímco v prvních čtrnácti dnech května dodávky venezuelské ropy do USA vůbec nebyly, nákup ruské suroviny dosáhl rekordních objemů.

Jak spočítali v Caracas Capital Markets, v době 1. až 12. května přepravilo 13 tankerů z Ruska do USA pět milionů barelů – prakticky tolik, co v předchozích čtyřech měsících.

„Ta ironie je v tom, že Rusové těží z krachu Venezuely. Jedna země, na niž byly uvaleny sankce, nahrazuje druhou v exportu do USA,“ podotýká řídící partner Caracas Capital Russ Dallen.

Podle jeho předpovědi se zvýší měsíční dodávky ruské ropy do USA do konce roku trojnásobně. S těmito odhady souhlasí i jiní analytici.

„Rusko rádo vyplní na americkém trhu mezeru po Venezuele. Tím se Moskva velmi efektivně pojišťuje. Půjčila přece Caracasu peníze a naděje na to, že se jí tyto peníze vrátí, je malá,“ zdůrazňují odborníci portálu Oil Price.

Ani sobě, ani jiným

Náhradu zmizelé těžké ropy musejí neodkladně hledat také evropské závody orientované na zpracování těžkých druhů ropy. Staly se náhodnými oběťmi amerických sankcí proti Íránu a Venezuele, kvůli čemuž přišel trh o skoro 800 tisíc barelů denně. Navíc v rámci dohody OPEC+ snížily země vyvážející ropy především těžbu těžkých druhů a zachovávají objemy dodávek dražší lehké ropy.

Podle údajů Refinitiv Eikon v období od října do dubna snížila Saúdská Arábie export těžkých druhů do Evropy téměř dvojnásobně, Iráku o více než 40 procent. V dubnu nepřístupnost íránské a venezuelské ropy vedla k tomu, že se evropští zákazníci doslova perou o ruskou Urals, podotýká Reuters.

„Všechny rafinérie vyhledávají Urals nebo její analogy,“ cituje agentura jednoho z evropských obchodníků s ropou. „A je jasné, že tato ropa nestačí pro všechny.“

Alternativní dodávky jsou podstatně dražší. V březnu vyostřená konkurence mezi evropskými rafinériemi o ruskou ropu snížila cenový rozdíl mezi Urals a Brent o 30 procent – na minimum od roku 2013.

Díky tomu ruští ropaři v prvním jarním měsíci vydělali o 140 milionů dolarů více než v říjnu před zavedením americkým prezidentem Donaldem Trumpem ropných sankcí proti Íránu a embarga na dodávky ropy z Venezuely.

„Sankce a jiné geopolitické činitele už vedly k tomu, že ropný sektor cítí nedostatek těžké ropy, která se dříve dovážela z Venezuely a zčásti také z Íránu. Tento problém je zvláště aktuální pro USA,“ prohlásil v těchto dnech ministr energetiky Ruska Alexandr Novak v rozhovoru pro list Asharq al Awsat. „Je těžké říci, na čí účet budou obnoveny dodávky těžkých druhů ropy, jejich nedostatek ale potvrzují kladné prémie Urals a rostoucí diskonty WTI vůči Brent.“