Během návštěvy při příležitosti inaugurace nového ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ministr energetiky Spojených států Rick Perry řekl, že Washington plánuje schválit velmi přísné sankce vůči společnostem, které se zúčastní výstavby plynovodu Nord Stream 2.

„Očekávám, že v blízké budoucnosti Senát a Sněmovna reprezentantů Spojených států schválí návrh zákona, který bude obsahovat velmi, velmi tvrdé sankce vůči společnostem, které budou i nadále podnikat v realizaci Nord Stream 2,“ uvedl Perry.

Šefčovič tuhle pozice Spojených států nepodpořil. Podle něj Evropská unie a USA by měly úzce spolupracovat v otázce energetické bezpečnosti kvůli tomu, že kroky jedné strany mají dopad na druhou.

„Úzká spolupráce je zvláště důležitá v případech, kdy opatření mají dopad na některou ze stran. Je zde navíc opodstatněná obava, že sankce, v závislosti na jejich rozsahu, mohou mít nepříznivý efekt na energetickou bezpečnost EU," řekl Šefčovič.

Dříve na prohlášení amerického ministra energetiky zareagovali i úřady Německa. Na federálním ministerstvu pro hospodářství a energetiku země sdělili, že hrozby USA berou v úvahu, exteritoriální sankce však odmítají. Dříve pokusy USA překazit výstavbě Nord Stream 2 kritizovala i hlava rezortu Peter Altmaier. Ten uváděl, že se Washington nestará o EU a jenom prosazuje vlastní zájmy ohledně dodávek zkapalněného plynu na evropský trh. Na druhou starnu Nord Stream 2 podle něj přispívá k stabilizaci dodávek plynu do EU.

Na slova Ricka Perryho reagovali i v Rusku. Podle mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova existuje jistota, že nehledě na tlak ze strany USA vůči evropským společnostem projekt Nord Stream 2 bude realizován.

„Projekt Nord Stream 2 byl již z velké části realizován a existuje jistota, že bude finalizován a vstoupí do provozu v zájmu evropských spotřebitelů modrého paliva,“ poznamenal Peskov.

Nord Stream 2

Projekt Nord Stream 2 předpokládá výstavbu dvou linek plynovodu o celkové kapacitě 55 miliard kubíků plynu za rok. Má vést od ruského pobřeží přes Baltské moře až do Německa. Nový plynovod má být dostavěn v roce 2019. Povede přes územní nebo výlučné ekonomické zóny zemí podél Baltského moře: Ruska, Finska, Švédska, Dánska a Německa.

Projekt má na starosti společnost Nord Stream 2 AG, jejímž jediným akcionářem je Gazprom. Evropští partneři jako Shell, OMV, Engie, Uniper a Wintershall se zavázali k financování plynovodu Nord Stream 2 z 50 %. Znamená to tedy, že každá země poskytne 950 milionů eur. Gazprom investuje druhou polovinu, tedy 4,75 miliardy eur. Účastníci projektu plánují, že 70 % investic bude pokryto projektovým financováním. Celkové náklady na výstavbu plynovodu se odhadují na 9,5 miliardy eur.