Průzkum „Co si Češi myslí o migraci“ pořádala agentura Behavio, která se zaměřuje na porozumění lidskému rozhodování. Podle pořadatelů peněžní motivace nutila polovinu respondentů dávat odpovědi nesouvisející s jejich vnitřními city. „Když se Čechům zaplatí za správné odpovědi, vědí najednou o uprchlících mnohem víc. Udělali jsme pokus. Nechali jsme 500 lidí vyplnit znalostní kvíz o migraci. Polovině jsme dopředu řekli, že za každou správnou odpověď dostane 5 Kč, ostatní nic nedostali. Ti, kteří byli finančně motivovaní, měli v kvízu více správných odpovědí,“ informovala agentura o metodu průzkumu na svém facebookovém profilu.

Tento výsledek výzkumu Behavio vysvětluje tím, že v případě emocionálního rozhodování a nebezpečí mozek vybírá nepravdivé odpovědi. „Při rychlých intuitivních reakcích jsme ve vleku emocí a obrazů, které vidíme nejčastěji. Mozek ze všech informací, které má někde uloženy, vybírá jen ty, které se mu víc hodí – například k tomu, aby burcoval proti ohrožení, které pociťuje. I za cenu takové malé, často i podvědomé lži,“ zní v závěru příspěvku na Facebooku.

Obtížná interpretace výsledků

Důvodem většího počtu správných odpovědí by mohla být i jistá snaha respondentů vyjít vstříc organizátorům výzkumu. Tuto domněnku potvrzuje studie kanadského profesora Guye Stecklova a jeho týmu. Podle této studie, jakmile pořadatel poskytuje dar/odměnu, respondenti mohou být nakloněni k zaškrtnutí odpovědí, které pořadatel více vyhledává. Stecklov také hovoří, že vnější motivace v podobě finanční odměny může snižovat nebo i dokonce zkreslovat výsledky průzkumu. Z tohoto důvodů by větší výzkumy na úrovních státu neměly zahrnovat finanční odměnu pro větší objektivitu a nezaujatost respondentů*.

Se stejným názorem přišli i komentátoři výsledků na Facebooku. Jeden z nich Ondřej Kreidl okomentoval interpretaci výsledků následně: „Ten test byl udělaný špatně. Kdyby ta skupina, co dostávala 5kč, dostala informaci, že za každou špatnou odpověď zaplatí 100 Kč, měli by všechno dobře.“ Pro dalšího komentujícího Davida Krále lepší výsledky odměněné skupiny také nejsou překvapením: „Pokud vám za něco platí, snažíte se o to víc optimalizovat vlastní užitek z dotazníku. Překvapilo by mě, kdyby vyšlo něco jiného.“

Lepší výsledky odměňované skupiny můžeme odůvodnit i větší pozorností díky peněžitému příspěvku. Symbolická finanční částka přiměla respondenty přemýšlet do hloubky a logicky uvažovat o položených dotazech. Tento přístup potvrzuje již zmíněná studie týmu profesora Guye Stecklova. Podle něho finanční motivace pomáhá obdržet lepší kvalitu odpovědi. „Poskytnutím odměny se tazatel pokusí kvalifikovat jako někdo, kdo si zaslouží obdržet soukromé informace, které dotažený cizím lidem neposkytuje,“ píše Stecklov.

Stejný efekt připustila i samotná agentura v jednom z komentářů: „Lidé s placenými odpověďmi odpovídali v průměru o vteřinu déle, čili za tu dobu si výsledky asi nevygooglovali. Pozorněji otázky asi četli a také prostě možná jen lépe tipovali na základě obecného pocitu - ale to nevadí, zajímavé nejsou ani tak skutečné detailní znalosti, jako rozdíl v deklarovaných znalostech.“

Na závěr lze poznamenat, že pro objektivní posouzení průzkumu jsou potřebná dodatečná data a detaily použité metody. Výsledky průzkumu mohou být zkreslující, jelikož odměňovaná skupina se mohla snažit vyjít vstříc tazateli. Navíc ke dvěma skupinám dotazovaných nebyl použit stejný přístup. Pro objektivní posouzení výzkumu o postojích Čechů k migraci je potřeba mít podrobnější informace o stanovených cílech průzkumu, odůvodnění použitých metod a přesnější sociologický portrét zvolených lidí. Autoři průzkumu v komentářích na Facebooku slíbili, že své postupy a podrobnosti průzkumu brzy zveřejní.

*Tady je potřeba poznamenat, že výzkum Stechlova a jeho kolegů se odehrával ve třetí zemi, Indii, která svými společenskými poměry České republice neodpovídá.