Předseda vlády České republiky neskrýval svůj postoj a uvedl, že fungování jednoho z hlavních orgánů EU se mu nelíbí, protože prioritou činnosti EU je často politika, což by tak podle premiérova názoru být nemělo.

„Role Evropské komise je dohlížet na dodržování smluv a dohlížet na to, aby všem státům bylo měřeno stejným metrem,“ podotkl Babiš.

Jedním z klíčových témat rozhovoru byla migrační politika a kvóty. Připomněl, že v roce 2018 spolu Viktorem Orbánem, Petrem Pelegrinim a Mateuszem Morawieckim (pozn. premiéry zemí V4) prosadili, že to zásadně odmítají a nebudou o tom diskutovat a žádné kvóty nebudou.

„Evropská komise přišla s nápadem kvót, byl to od počátku nesmysl. Unie celý problém vyřešila tak, že jsme dali kompenzace Turecku, bylo to šest miliard eur. Česká republika má velice, díky bohu, přísnou azylovou politiku a my jsme řekli, že tak to musí být všude v Evropě a není možné, aby pašeráci rozhodovali o tom, kdo k nám bude chodit. Chvála bohu, v Itálii hlavně díky Salvinimu se to zastavilo, a teď se problém přenesl do Španělska. Víckrát jsem k tomu vystupoval, že je potřeba udělat dohodu s Marokem, Libyí a dalšími zeměmi. A tvrdě ilegální migraci zastavit,“ zdůraznil český premiér.

Rovněž dodal, že evropské země prostě nebyly schopné se domluvit na postupu. Vyjádřil přesvědčení, že ilegální migrace je nezákonná a tím pádem zásadně odmítá návrhy některých členských států o rozdělování migrantů z lodí a tyto věci.

Pak přišla řada na projednávání současné role a postupů EU na mezinárodní aréně. Zde také Babiš vyslovil kritické hodnocení a zároveň zpochybnil odhodlanost zemí EU provádět souhrnnou politiku mimo unii.

„Zahraniční politika EU je katastrofální. Totálně jsme vyklidili prostor v Sýrii. Společná zahraniční politika nemá žádné výsledky a je otázkou, zda členské státy vůbec jednotnou zahraniční politiku dělat chtějí. Třeba co se týká Libye, Itálie a Francie mají na situaci úplně jiný názor. Není tam žádná jednota. Kolem Sýrie je šest milionů uprchlíků, my jsme místo řešení raději dali peníze Turecku. Nemáme tam vliv, Rusko tam má velký vliv,“ pronesl premiér.

Babiš zde připomněl, že mluvil o Sýrii s prezidentem Trumpem, aby ze země američtí vojáci neodcházeli a aby se to snažili vyřešit.

Zároveň předseda vlády ČR připustil, že zůstává otázkou, jestli je Evropská unie ochotná syrské téma řešit, anebo bude jen stále říkat, že je Asadův režim nepřijatelný. Také dodal, že Česká republika má jedinečnou pozici v tom, že tam disponuje fungujícím velvyslanectvím a tím pádem zastupuje v Sýrii zájmy většiny evropských zemí i USA.

Logicky pak došlo k projednávání otázky o tom, jaký význam v takovém případě má společná zahraniční politika, pokud zkušenost ukazuje, že vznikají komplikace na shodě mezi členskými zeměmi.

Podle Babiše je nutné si to vyříkat za stolem.

„Každý mluví o Africe, ale když chceme mít nějakou africkou politiku, musíme si říct, jaký přístup konkrétně zvolíme. Jak jim budeme pomáhat, jaký byznys s nimi budeme dělat atd. Evropa má tady nevýhodu proti třeba Číně, Rusku nebo USA, kde se nějakým způsobem rozhoduje. My musíme v EU hledat kompromisy, a to je obrovský handicap,” uvedl premiér.

Na závěr rozhovoru v souvislosti s evropskými volbami Babiš vyslovil naději, že ANO vyhraje.

Prohlásil, že zrovna poslankyně ANO dosáhla citelných výsledků v EU. Uvedl, že se Dita Charanzová angažovala v ochraně českého ocelářského průmyslu proti levným čínským dovozům, angažovala se ve zbraňové směrnici.

„Dále se přičinila o ten roaming, že od 15. května telefonujeme podstatně levněji, myslím, že za šest korun za minutu. Teďka vymyslela varovnou SMS, že když budete někde v Evropě a stane se teroristický útok nebo zemětřesení či jiná katastrofa, na mobil vás budou varovat, že se něco děje. Těch výsledků práce našich poslankyň je mnohem víc. Obě získaly i různá ocenění za svou práci,“ popsal výsledky práce Charanzové Babiš.

Volby do Evropského parlamentu v České republice proběhnou v pátek 24. a sobotu 25. května (celoevropsky 24. - 26. 5. 2019). Evropané vyberou celkem 751 poslanců, z toho ČR připadne 21 míst, kteří je budou zastupovat v příštím volebním období Evropského parlamentu až do roku 2024.