Albánští zástupci z jihu Srbska, kde se nacházejí komunity Bujanovac, Preševo a Medveda se značným podílem albánského obyvatelstva, nazývají všechny tři jižní okresy Preševskou dolinou, i když ze zeměpisného hlediska není tento název korektní. Jejich delegace vykonala na pozvání amerického Kongresu návštěvu ve Washingtonu. Tvořil ji lídr komunity Bujanovac Shaip Kamberi, vůdce Demokratické strany Albánců (DPA) Ragmir Mustafa a Ardita Sinani ze Strany demokratické akce (PDA), která také zastupuje zájmy albánské menšiny v Srbsku.

20. května, několik dní po návratu ze zaoceánské cesty, učinil Shaip Kamberi prohlášení, že pro jih Srbska je nejlepším řešením připojení ke Kosovu a že takzvaná Preševská dolina má získat možnost zúčastnit se dialogu mezi Bělehradem a Prištinou.

Samotný předseda komunity Bujanovac tvrdí ve svém komentáři pro Sputnik, že se jeho „washingtonské delegaci“ srbských Albánců podařilo projednat své problémy s vysokými představiteli americké administrativy, kteří mají na starosti Balkán.

„Navštívili jsme ministerstvo zahraničí, Kongres a Senát, informovali jsme o svých problémech a požádali jsme, aby téma Preševské doliny bylo zařazeno do dalších jednání mezi Bělehradem a Prištinou, protože se domníváme, že by jejich smlouva byla bez překonání tohoto problému neúplná. Otázka bezpečnosti západního Balkánu nesmí být vyřešena bez rozhodnutí o naší otázce,“ domnívá se Kamberi.

Připomněl, že Priština schválila nový pořad jednání (pozn. 8. března schválil parlament samozvané Kosovské republiky pořad jednání s Bělehradem sestavený z kategoricky nepřijatelných bodů pro Srbsko), na jehož základě hodlá Priština požádat Bělehrad o vzájemnost, tedy aby Albánci na jihu Srbska měli stejná práva jako Srbové na severu Kosova. Na otázku, která zvláštní práva mají kosovští Srbové na rozdíl od srbských Albánců, řekl, že je to právo Srbů zúčastnit se činnosti policie, soudních orgánů, vlády a dalších státních institucí (pozn. Albáncům v Srbsku nikdo nezakazuje pracovat ve státních institucích, jinak by samotný Kamberi sotva byl hlavou srbské městské rady, takže tato teze je sporná).

Kamberi v rozhovoru pro Sputnik zopakoval, že si Albánci z Preševské doliny přejí účast na jednáních, ale neví, jestli se toto jejich přání splní, poněvadž to záleží na postoji Bělehradu a Prištiny a na tom, „dojde-li k výměně území“ (pozn. Má pravděpodobně na mysli následující schéma: srbský sever Kosova výměnou za „albánský“ jih Srbska). Přiznal, že v samotném Kosovu neexistuje ohledně toho konsensus a také, že názor bělehradské vlády na tuto možnost není jasný. Na otázku, co si o tom myslí Američané, se kterými se mu podařilo mluvit ve Washingtonu, lídr Bujanovace odpověděl: „Shromáždili všechna potřebná data, teď čekáme na reakci.“

Politoložka Jelena Vukoičićová je přesvědčena, že americká cesta srbských Albánců je prostě dalším pokusem o nátlak na Bělehrad a že žádné vážné následky to mít nebude: „Tento scénář jim samozřejmě vyhovuje, jejich ambice ohledně ‚svých‘ území, jež podle jejich názoru mají být součástí ‚Velké Albánie‘, neznají hranic. Domnívám se ale, že si jejich političtí vůdci uvědomují, že ti, kdo jim umožnil založení ‚státu Kosovo‘, je nepodpoří v založení ideální albánské supervelmoci. To vše se dělá pouze pro to, aby zatlačili na Srbsko a aby ho přinutili vzdát se Kosova a Metochie,“ vysvětlila politoložka.

Vukoičićová poznamenala, že pokusy o vnucení Bělehradu nového scénáře obsahujícího další rozdělení jeho území nebudou s nadšením uvítány ani ve Washingtonu, ani v Bruselu.

„Protože, co by to mohlo znamenat? Že Albáncům dají zelenou, aby roztrhali balkánské státy na kousky? Všichni si uvědomují, že sami to udělat nedokážou, poněvadž nemají dost sil, prostě nemají na dost účinný nástroj. Ani Kosovo by nedostali, kdyby nebylo bombardování NATO. Skutečně nevěřím, že NATO je ochotno rozpoutat válku proti Srbsku, Řecku, Černé Hoře kvůli ‚Velké Albánii‘. Je to prostě science fiction! I když se domnívám, že tuto jejich rétoriku podporuje jistá část americké administrativy, která ji využívá pro maximální nátlak na Srbsko,“ řekla na závěr expertka.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce