„Uvedené údaje spadají do mé správní odpovědnosti. Jsem zodpovědný nejen z hlediska ústavy, cítím tuto odpovědnost,“ řekl Harbers během úterního parlamentního slyšení, kde byla tato zpráva zkoumána.

Zpráva, která způsobila nespokojenost v nizozemském parlamentu, měla přesné údaje ohledně trestních činů migrantů, jako jsou krádeže kol nebo krádeže v obchodech. Avšak informace o těžkých porušeních zákona, jako jsou vraždy, pokusy o vraždu a znásilnění, byly zahrnuty do sloupce „ostatní“. Podle Harberse se tyto údaje týkaly pouze podezření z těžkých trestných činů, ohledně kterých dosud nedošlo k soudním rozhodnutím.

Nizozemský úředník také uvedl, že chtěl údaje zprávy k vytvoření větší transparentnosti v přistěhovalecké politice.

„Toto úsilí se ukázalo jako špatné, protože parlament byl mylně informován," sdělil.

Kritiku svého úřadu však Harbers označil za spravedlivou, převzal odpovědnost za situaci a podal demisi.

Kriminalitě mezi imigranty v EU čelí nejenom Nizozemsko. Podle nedávných údajů zemských ministerstev spravedlnosti Německa, podíl zahraničních vězňů v zemi dosáhl nového rekordu. Zvláštní pozornost byla věnována vězňům s islámským původem. V současnosti v Německu žije zhruba šest milionů muslimů, což představuje 7 % z celkové německé populace (82 milionů). Naproti tomu podle shromážděných údajů tvoří muslimové zhruba 20 % z 65 000 vězňů v německých věznicích.

Lars Løkke Rasmussen, premiér Dánska, které má pozemní hranici jenom s Německem, nedávno prohlásil, že jeho země musí zajistit stálou pohraniční kontrolu kvůli hrozbám migračního tlaku, zločinům na hranicích a terorismu. Výjezdová pohraniční kontrola by podle něj měla také přispět k prověření zločinců, kteří spáchali sériové zločiny. 

V roce 2016 kvůli migrační krizi Dánsko už uplatnilo dočasnou pohraniční kontrolu na hranici s Německem. Nebylo ve svém rozhodnutí samo. Stejné kroky podnikly Rakousko, Francie, Německo, Norsko, Polsko a Švédsko.