Detaily záležitosti poskytl vysoce postavený zaměstnanec jedné z firem, která patří do první desítky v oblasti velkoobchodu a maloobchodu se zdravotnickým vybavením a různými zdravotnickými výrobky.

Vzhledem k poklesu zisku v oblastech, které jsou pro organizaci typické, bylo podle něj rozhodnuto o nákupu nového sortimentu. Šlo vlastně o baterky, které se používají pro sluchové aparáty.

Za tímto účelem se zástupci ruské společnosti obrátili na manažera firmy Rayovac Micropower Batteries Mariusze Zimnyho, který je odpovědný za prodej ve východní Evropě.

Zpočátku jednání o dodávkách do Ruska přibližně dvou milionů baterek pro sluchové aparáty probíhala obvyklým způsobem. Strany se v zásadě dohodly na ceně a termínu dodání.

Na poslední chvíli na obchodní večeři v Petrohradu, kam Mariusz Zimny přiletěl z Polska, však byla vyslovena nová podmínka: neprodávat baterky od společnosti Rayovac na území Krymu.

„Trh je monopolní, proto diktují podmínky, které chtějí. Nikdo však nemůže poskytnout takové záruky, to je pochopitelné. Za prvé se jedná o nekorektní požadavek, protože osoby se sluchovým postižením nemají s politikou sankcí nic společného. Za druhé Krymský most je otevřený, po něm lidé vezou vše, co považují za vhodné,“ okomentoval situaci zmíněný zástupce ruské společnosti.

Navíc dodal, že poté, co odmítli vyhovět požadavku, dvoustranná jednání skončila.

Mariusz Zimny uvedl, že jeho společnost odmítá tuto záležitost komentovat.

K této situaci se vyjádřil stálý zástupce Krymské republiky při prezidentovi Ruska Georgij Muradov. Podle jeho názoru jsou takové požadavky některých západních společností zcela v rozporu jak s mezinárodním právem, tak s univerzálními etickými normami.

„To není jediný případ. Podobné zákazy se týkají řady výrobků vyráběných na Západě. Připomeňme si například skandál s dodávkami turbín z naší elektrárny na Krym, kde má Siemens velký podíl akcií. Pokud se lidi snaží zbavit tepla a světla a nyní i zdravotnického vybavení, toto vše má známky genocidy. To vše je namířeno proti obyvatelstvu Krymu a humanitárním právům jeho obyvatel,“ podotkl politik.

Loni v červnu výrobce sporných turbín Siemens požádal kasační instanci, aby zrušila rozhodnutí Arbitráže Moskvy z 10. března a usnesení Devátého arbitrážního odvolacího soudu z 10. dubna a aby vynesla rozhodnutí o navrácení čtyř plynových turbín, které byly dodány pro budované elektrárny na Krymu. Siemens chtěl, aby patřičná smlouva byla uznána za neplatnou. Konec konců usnesení zůstalo beze změn, kasační stížnosti nebylo vyhověno.