Uvádí se, že Rusko v prvním čtvrtletí roku 2019 zvýšilo zlaté rezervy o 145,5 tun, což je o 68 % více než ve stejném období roku 2018.

Dříve Sputnik s odkazem na Světovou radu pro zlato (World Gold Council, WGC) informoval, že Moskva v prvních třech měsících letošního roku nakoupila 55,3 tun zlata a celková rezerva činila 2 168 tun.

Podle Daily Express Ruská federace hromadí své zlaté a devizové rezervy současně s tzv. dedolarizací (pozn. snížením investic do amerických cenných papírů a snížením závislosti na americkém dolaru), čímž se snaží bránit před možnou krizí globální ekonomiky.

Adrian Ash si myslí, že velké nákupy zlata vládami nebo centrálními bankami jsou zřídkakdy dobrým znamením pro mezinárodní mír a spolupráci.

„Zlaté pravidlo říká: kdo má zlato, ten má moc,“ dodává Ash.

Ve zprávě Daily Express se upozorňuje, že pokud Moskva bude i nadále nakupovat zlato stejným tempem, může brzy předběhnout Francii a Itálii a dostane se mezi první tři země s největší zásobou tohoto kovu, tím tak posílí své postavení na světové scéně.

Britský deník však dodává, že největším držitelem zlata jsou stále Spojené státy, což potvrzuje skutečnost, že země s velkou rezervou tohoto drahého kovu mají obrovský vliv na světovou situaci. Ze své strany Rusko obsazuje páté místo na světě, co se týče celkových zlatých a devizových rezerv, samotný drahý kov představuje méně než 20 % jeho celkových devizových rezerv. Aby země dokázala v tomto ohledu dosáhnout ukazatelů USA, bude muset kupovat všechno zlato na trhu během příštích dvaceti let.

V roce 2018, poté, co Spojené státy zavedly sankce proti Rusku, Centrální banka RF začala prodávat americké státní dluhopisy. Na začátku podzimu roku 2018 se tak investice snížily, a to z původních 176 miliard dolarů v roce 2010 na pouhých 14 miliard. Zároveň Rusko začalo pravidelně nakupovat zlato na doplnění svých rezerv.

V důsledku takové politiky se v prvním čtvrtletí roku 2019 Rusko stalo světovým lídrem v nákupu zlata. Ve zprávě Světové rady pro zlato se uvádělo, že Moskva kupuje drahý kov, aby snížila svou závislost na americkém dolaru a zvýšila odolnost své ekonomiky vůči americkým sankcím. Ve stejném roce Rusko také snížilo podíl svých aktiv v dolarech na polovinu (ze 45,8 na 22,7 %) a zvýšila podíl eura (z 21,7 na 31,7 %) a jüanu z (2,8 na 14,2 %).

Na druhém místě v žebříčku stran aktivně kupujících zlato se umístila Čína, která se také snaží diferencovat svá aktiva. Na pozadí napjatých vztahů s Washingtonem tak rovněž směřuje k odmítání amerického dolaru.

Na začátku roku 2019 patřily k nejaktivnějším kupcům zlata také země jako Turecko, Kazachstán, Ekvádor, Katar a Kolumbie.

Světové centrální banky navíc překonaly šestiletý rekord v nákupu zlata za stejné období – 145,5 tun. To je o 68 procent více, než tomu bylo na začátku roku 2018.