„Teď jsem zrušil koncert na festivalu, kde jsem se dozvěděl, že hraje Ortel. Sice ne ve stejný den, ale prostě hraje na tom festivalu, který ještě je pro děti,“ prohlásil v rozhovoru s Petrem Ludwigem Mišík a dodal: „Psal mi Xindl X, že mi o tom chce dát vědět, že svoje vystoupení zrušil a že věří, že to hodnotově mám podobně, takže mě informoval a já jsem to okamžitě zrušil taky. Bohužel tam taky jeden mladej interpret… ten to přijal místo mě. Sám nevím, jestli mám říct, kdo to je. Ale přemýšlím, že se k tomu ještě vyjádřím. Ten festival se jmenuje Řípská pouť.“
“Já jsem jednou měl autogramiádu po koncertě a prostě bylo tam, nevím, tisíc lidí na té autogramiádě, a tak se fotíš, už to bereš automaticky, fotíš se s těma lidma, a najednou jsem zjistil, že jsem se vyfotil s dvěma lidma, který mají na tričku napsáno Ortel,“ řekl Mišík s tím, že se podle jeho slov jednalo o „strašnou věc“, na kterou nevěděl, jak reagovat.
Sputnik se obrátil na samotného Tomáše Ortela, frontmana hudební skupiny Ortel, s žádostí o komentář k tomu, co přesně se na české umělecké scéně děje – zdali je obvyklé, aby hudebníci jeden kvůli druhému odmítali vystupovat na stejném pódiu.
Sputnik: Pane Orteli, máte pochopení pro ty, kdo v důsledku vaší přítomnosti na festivalech či jiných vystoupení ruší své vlastní koncerty?
Ortel: Pochopení mám víceméně pro všechny muzikanty, někdo zaujímá postoje, někdo pro změnu koncertuje.
Jak toto chování vypovídá o těch, kteří v důsledku vaší přítomnosti ruší své koncerty?
Ono je těžké popsat na pár řádcích samotné důvody k odmítnutí vystoupení kvůli Ortelu. Mohou to být osobní rozpory s názorovým směrem kapely či obavy z opovržení od dalších angažovaných hudebníků.
Víte ještě o nějakých jiných umělcích, kteří se s vámi nechtějí potkávat na festivalech?
Nejznámější umělec v tomto „bojkotu“ je David Koller, respektive jeho manažer se nechal již před několika lety slyšet, že nikdy nevystoupí na pódiu, kde vystoupí Ortel. Je jich samozřejmě víc, ale nevedu si statistiku. Je úsměvné, když mi organizátoři jednotlivých koncertů předem sdělují, kdo s námi bude hrát, a ptají se, zda mi nevadí. Vždy odpovídám stejně: „Hlavně, abych nevadil já.“
Naštěstí je naprostá většina hudebníků ještě pořád nohama na zemi a hudbu dělají pro lidi, nikoliv pro politické body.