Berlínské výdaje tak ve srovnání s rokem 2017 vzrostly téměř o 11 %. Tehdy podle německého ministerstva financí země utratila jen 20,8 miliard eur, tedy 535 miliard korun českých. V roce 2018 tak německá vláda utratila téměř osm miliard eur za opatření k zadržení migrantů na území Evropské unie a za zlepšení životních podmínek.

Podle agentury Reuters navíc spolkové země Německa obdržely v roce 2018 celkem 7,5 miliardy eur z rozpočtu země, a to na výdaje spojené s ubytováním a integrací uprchlíků. To je tedy o 14 % více než v roce 2017.

Zástupci německého ministerstva vnitra uvedli, že migrační služby země v roce 2018 podaly celkem 162 000 počátečních žádostí o azyl, přičemž dvě třetiny těchto žádostí pocházely z evropských zemí. Pro srovnání – v roce 2017 bylo podáno 198 tisíc žádostí a v roce 2016 šlo o 722 tisíc.

V Německu bylo dosaženo i dalšího nového rekordu, a to v počtu zahraničních vězňů ve věznicích. Uvádí se, že vězeňské orgány věnují zvláštní pozornost vězňům s islámským původem. V současnosti v Německu žije zhruba šest milionů muslimů, což představuje 7 % z celkové německé populace (82 milionů). Naproti tomu podle shromážděných údajů tvoří muslimové zhruba 20 % z 65 000 vězňů v německých věznicích. Místopředseda SPD Radim Fiala v březnu k této věci uvedl, že tímto způsobem se projevuje „fatální selhání sluníčkářského multikulturalismu“ v Evropské unii.