Podle jejího názoru se nynější situace stala pro četné evropské státy ekonomickým rozštěpem mezi protiruskými sankcemi a odvetnými opatřeními Moskvy.

„Ekonomické sankce netrestají ty správné. Jsem proti sankcím, protože nemají žádné výsledky,“ řekla Winzigová.

Poznamenala, že Západ původně neměl zavádět sankce proti Rusku, ale hledat jiná politická řešení mezinárodních problémů.

Poslankyně prohlásila, že Moskva zlepšila kvůli sankcím vztahy s Pekingem, který nahradil evropské zboží na ruském trhu vlastní produkcí.

Politička vyslovila rovněž podiv nad prohlášeními některých kandidátů do Evropského parlamentu, kteří vyzývají k zastavení stavby plynovodu Nord Stream 2. Podle jejího mínění potřebuje Evropa tento projekt, protože EU nemá zatím žádnou alternativu těchto dodávek.

„Potřebujeme plynovod Nord Stream 2, je to postoj Rakouska. Energetické zabezpečení je závažná otázka, nemáme žádnou alternativu,“ řekla Winzigová.

Vztahy mezi Ruskem a řadou západních zemí se zhoršily kvůli situaci na Ukrajině a kolem Krymu. Západ obvinil Moskvu ze vměšování a zavedl proti ní sankce. Moskva podnikla 6. srpna 2014 odvetná opatření, převzala kurz na nahrazení importu, a nejednou prohlásila, že mluvit s ní jazykem sankcí je kontraproduktivní. V seznamu zboží zakázaného pro dovoz do Ruska jsou masné a mléčné výrobky, ryby, zelenina, ovoce a ořechy. Ztráty zahraničních států z vyhlášení Moskvou potravinového embarga se odhadují na 8,3 miliardy dolarů ročně. Zákaz platí pro potraviny z USA, EU, Kanady, Austrálie a Norska. Pro osobní účely je povolen dovoz do pěti kilogramů potravin.

Projekt Nord Stream 2 zahrnuje stavbu dvou potrubí o celkové kapacitě 55 miliard kubíků ročně od ruského pobřeží přes Baltské moře do Německa. Výstavba má být ukončena v roce 2019. Plynovod vede přes výsostné vody nebo výhradní ekonomické zóny RF, Finska, Švédska, Dánska a Německa. Z těchto států neposkytlo společnosti Nord Stream 2 AG povolení k výstavbě pouze Dánsko.