V pondělí americké ministerstvo obrany oznámilo, že americký torpédoborec Preble proplul v blízkosti sporného ostrova. Jedná se již o druhou americkou vojenskou operaci v Jihočínském moři, přes které se uskutečňuje kolem 60 % světového námořního obchodu.

„Preble proplul ve vzdálenosti 12 námořních mil od ostrova Scarborough Reef, aby zpochybnil přehnané námořní nároky a zachoval přístup k mořským trasám, který upravuje mezinárodní právo,“ řekl agentuře Reuters mluvčí americké 7. flotily, kapitán Clay Doss.

Čínské ministerstvo zahraničí již vydalo prohlášení, ve kterém obvinilo Spojené státy z porušení čínské suverenity.

Spor o Jihočínské moře

Podobné incidenty v Jihočínském moři jsou poměrně časté. Peking si nárokuje téměř veškeré ostrovy. Kromě toho podle čínské interpretace mezinárodního námořního práva jakákoliv vojenská aktivita v exkluzivní ekonomické zóně, která sahá 200 námořních mil od pobřeží, může probíhat pouze se souhlasem dané země.

Washington tuto interpretaci zpochybňuje a pravidelně vysílá válečné lodě na území, které si nárokuje Čína, aby vynutil svobodu plavby. Ta opakovaně vyzvala Spojené státy, aby přestaly podkopávat čínskou suverenitu a bezpečnostní zájmy.

V roce 2016 Mezinárodní arbitrážní soud v Haagu rozhodl, že Čína nemá exkluzivní historické právo na strategická území v Jihočínském moři. Arbitráž iniciovaly Filipíny, jež spolu s dalšími pobřežními státy vedou s Čínou spor o řadu ostrovů. Kromě toho soud rozhodl, že Peking porušil tradiční práva Filipínců na rybolov v okolí mělčiny Scarborough.

Čína prohlásila, že neuznává rozhodnutí arbitráže a nadále vynucuje své právo v Jihočínském moři. Mimo jiné zde staví umělé ostrovy, na které rozmisťuje vojenskou infrastrukturu včetně vojenských letišť a přístavů.

Spolu s tím Jihočínské moře představuje strategický význam i pro americké námořnictvo, neboť přes něj může posílat svou Tichomořskou flotilu do Indického oceánu a oblasti Perského zálivu.

Obchodní válka se vyhrocuje

Poslední incident v Jihočínském moři přišel několik dní poté, co Čína přijala odvetná obchodní opatření proti Spojeným státům, jež dříve zvýšily cla z 10 % na 25 % na zboží, jehož roční hodnota dovozu dosahuje 200 miliard dolarů. Washington dále přijal omezení proti čínskému technologickému gigantu Huawei. Stalo se tak poté, co Peking odmítl americký návrh obchodní dohody.

V sobotu šéf čínské diplomacie Wang I v telefonním rozhovoru s americkým ministrem zahraničí Mikem Pompeo varoval, aby v jednáních s Čínou Washington nezacházel příliš daleko.

Čínský ministr uvedl, že v poslední době americká strana různými akcemi a prohlášeními ohrožuje čínské zájmy.

„Čínská strana vyjadřuje rozhodný protest v této souvislosti. Naléhavě vyzýváme americkou stranu, aby nezacházela příliš daleko,“ uvádějí slova Wang I webové stránky ministerstva zahraničí.

Wang I prohlásil, že Čína je ochotna vést obchodní jednání pouze na základě rovnosti a bude tvrdě hájit své státní zájmy.