„Prezident Putin poblahopřeje prezidentovi Zelenskému k jeho prvním úspěchům při řešení vnitřního konfliktu na jihovýchodě Ukrajiny, stejně jako mu pogratuluje k jeho prvním úspěchům v normalizaci rusko-ukrajinských vztahů,“ reagoval Peskov na dotaz novinářů o tom, zda chce Putin poblahopřát Zelenskému a jak Kreml nahlíží na jeho slova o Donbasu a Krymu.

„Co se týče jihovýchodu Donbasu, pak je to opět vnitřní záležitostí Ukrajiny, kterou ukrajinský prezident může a měl by řešit, a to především dle jasného plánu načrtnutém v minských dohodách,“ dodal mluvčí Kremlu.

Volodymyr Zelenskyj, který se ujal prezidentské funkce v pondělí, označil příměří na Donbasu za prioritu. Další výzvou pak nazval návrat kontroly Kyjeva nad Krymem a Donbasem.

„Pokud jde o příslušnost Krymu, pak obecně taková otázka, jak jsme opakovaně uvedli, neexistuje a ani nemůže existovat. Jde o jeden z regionů Ruské federace,“ odpověděl Peskov novinářům.

Kromě toho Peskov okomentoval skandál, který před několika dny vypukl v Rakousku a který se týká bývalého vicekancléře Heinze-Christiana Stracheho.

„Nemohu toto video nijak komentovat, jelikož se nevztahuje ani k Ruské federaci, ani k prezidentovi a ani k vládě. Nevíme, kdo je tato žena, zda je Ruska nebo ne, proto jde o něco, co s námi nemá nic společného,“ vysvětlil Peskov.

Nově zvolený prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj složil v pondělí na slavnostním zasedání Nejvyšší rady přísahu ukrajinskému lidu, po němž předsedkyně Ústavního soudu oznámila, že se Zelenskyj ujme funkce hlavy státu. Bezprostředně po své inauguraci však Zelenskyj oznámil poslancům, že rozpouští parlament. Dodal také, že během dvou měsíců z funkce odvolá ministra obrany, šéfa tajné služby SBU a generálního prokurátora. Podle kyjevských médií si Zelenskyj chce tímto krokem zajistit podporu parlamentu, v němž téměř nemá stoupence.

Krym a situace na Ukrajině

Krym se stal součástí Ruska po referendu, které na poloostrově proběhlo v březnu roku 2014. Drtivá většina občanů Krymu a Sevastopolu v něm tehdy kladně hlasovala pro připojení poloostrova k Rusku. Krymské úřady dané referendum uspořádaly po státním převratu na Ukrajině, který proběhl v únoru roku 2014. Ukrajina toto území stále považuje za své a uvádí, že je okupováno. Ruská vláda nejednou prohlásila, že obyvatelé Krymu za nové sjednocení s Ruskem hlasovali demokratickou cestou a v plném souladu s mezinárodním právem a stanovami OSN. Podle ruského prezidenta tím byla otázka Krymu „definitivně vyřešena“.

Na jaře roku 2014 zahájily ukrajinské orgány vojenskou operaci proti DLR a LLR, které vyhlásily nezávislost po převratu na Ukrajině v zimě téhož roku. Podle posledních údajů OSN se obětí tohoto více než pětiletého konfliktu stalo asi 13 tisíc lidí.