„Jakékoli kroky, které zajistí tranzit plynu a spolehlivé dodávky, a to i pro Slovensko, a které budou vyhovovat Ukrajině, podpoříme,“ uvedl Parízek v reakci na otázku o záměru nového ukrajinského vedení zapojit se do jednání o americkém plynu.

Podle Parízka je Bratislava pro modernizaci ukrajinského systému přepravy plynu, a to takovým způsobem, že bude „tranzit přes ukrajinské území i nadále zajištěn, jelikož plyn směřuje i na Slovensko“.

„Proběhly také diskuse o vytvoření mezinárodního konsorcia, které by takovou modernizaci realizovalo,“ prohlásil diplomat.

Již dříve ukrajinská agentura UNN s odovoláním na tiskovou službu nově zvoleného prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského oznámila, že se jeho tým těší na konzultace s vládou země a na realizaci řešení dodávek plynu dohodnutých s EU, USA a dalšími partnery.

Na začátku května přijali americký prezident Donald Trump a slovenský premiér Peter Pellegrini podle výsledků jednání ve Washingtonu společné prohlášení, v němž se vyslovili proti projektu Nord Stream 2. Oba měli údajně podpořit reverzní dodávky plynu na Ukrajinu.

Projekt Nord Stream 2 předpokládá výstavbu dvou linek plynovodu o celkové kapacitě 55 miliard kubíků plynu za rok. Má vést od ruského pobřeží přes Baltské moře až do Německa. Nový plynovod má být dostavěn v roce 2019. Povede přes územní nebo výlučné ekonomické zóny zemí podél Baltského moře: Ruska, Finska, Švédska, Dánska a Německa.

Projekt má na starosti společnost Nord Stream 2 AG, jejímž jediným akcionářem je Gazprom. Evropští partneři jako Shell, OMV, Engie, Uniper a Wintershall se zavázali k financování plynovodu Nord Stream 2 z 50 %. Znamená to tedy, že každá země poskytne 950 milionů eur. Gazprom investuje druhou polovinu, tedy 4,75 miliardy eur. Účastníci projektu plánují, že 70 % investic bude pokryto projektovým financováním. Celkové náklady na výstavbu plynovodu se odhadují na 9,5 miliardy eur.

Proti projektu aktivně vystupuje Ukrajina, která se obává ztráty příjmů z tranzitu ruského plynu, a řada evropských zemí, včetně Polska, Lotyšska a Litvy. Proti jsou také USA, které v EU prosazují vlastní zkapalněný zemní plyn.

Německá kancléřka Angela Merkelová nejednou uvedla, že Berlín považuje projekt Nord Stream 2 za komerční, avšak zároveň uvedla, že jeho realizaci nevylučuje zachování tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu. Německý ministr zahraničí Heiko Maas dříve prohlásil, že se jedná o komerční projekt a že žádná ze zemí nic nezíská tím, když se ho německé nebo jiné evropské společnosti vzdají.

Ruská strana také opakovaně uvedla, že projekt je zcela komerční. Rovněž poukázala na to, že nepředpokládá zrušení tranzitu ruského plynu do EU přes Ukrajinu.