V sobotu chtěl italský ministr vnitra shromáždit v Milánu nacionalisty ze všech koutů Evropy. Doufá, že tak ukáže, že se mu podaří sjednotit krajně pravicové síly kontinentu před volbami do Evropského parlamentu, píše The Guardian.

Podle novin je v posledních letech vidět nárůst populistických stran. Všechny vystupují se stejnou zprávou o ohrožené národní identitě, nebezpečí migrace a posilování státní suverenity. Ale je tu jedna otázka, která „rozděluje“ evropskou krajní pravici, a to je Rusko.

Pro mnohé populistické strany v Evropě je podpora Ruska „přirozeným vedlejším účinkem jejich antiamerikanismu a euroskepticismu“. Mnohým z nich také imponuje to, že Kreml věnuje zvláštní pozornost tradičním hodnotám. Mylně považují Vladimira Putina za „etnonacionalistického vůdce“. Kromě toho existují domněnky, že Moskva „tajně sponzoruje“ krajně pravicové strany, tvrdí The Guardian.

Noviny upozorňují, že Salvini nejednou chválil Putina a dokonce přišel na zasedání parlamentu v tričku s obrázkem ruského prezidenta. Předsedkyně strany Národní sdružení Marine Le Penová, která vstoupila do bloku italského ministra, nazývala připojení Krymu k Rusku zákonným, „dostala půjčku v ruské bance“ a přijela na setkání s hlavou Kremlu před prezidentskými volbami ve Francii v roce 2017, kterých se účastnila.

Nacionalisté v jiných zemích, především ve Skandinávii a pobaltských republikách, mají na Rusko odlišný názor. Považují tuto zemi za „strategickou hrozbu, které je třeba agresivně čelit“.

„Velmi nás znepokojuje ruská agrese. Zraněný medvěd je nebezpečný,“ prohlásil na minulém shromáždění nacionalistické koalice v Milánu zástupce Dánské lidové strany, evropský poslanec Anders Vistisen. Vydal se do Itálie, aby se připojil k Salviniho bloku, ale dal jasně najevo, že nemá čas na „proruskou politiku“ svého nového spojence, uvádí The Guardian.

Zřejmě největším segmentem nacionalistických europoslanců, kteří se pravděpodobně nebudou připojovat k formální alianci kvůli Rusku, jsou zástupci polské strany Právo a spravedlnost (PiS). Během návštěvy ve Varšavě se Salvini snažil získat sympatie předsedy PiS Jarosława Kaczyńského, ale Poláci se stěží připojí k jeho koalici, domnívají se noviny.

Podle jejich  názoru je Kaczyński skeptický vůči každé úzké spolupráci s jakýmkoliv proruským politikem včetně maďarského premiéra Viktora Orbána. Ten rovněž může vstoupit do Salviniho aliance, pokud po volbách do Evropského parlamentu bude jeho strana Fidesz vyloučena ze středopravicové Evropské lidové strany.

Radoslav Vogel, politický poradce Kaczyńského, dříve v rozhovoru pro The Guardian uvedl, že Varšava a Budapešť mají společné stanovisko k migrační politice nebo budoucímu směřování EU. Ale podle něj polská strana nikdy netajila, že neschvaluje vztah Maďarska k Rusku a Putinovi.

Vogel také vyloučil spolupráci PiS s Le Penovou: „Jde nejen o to, že ji financuje Rusko. Je mnohem pravicovější v sociálních otázkách. Má příliš extrémní názory, než aby bylo možné s ní spolupracovat.“

Konzervativní lidová strana Estonska (EKRE), která je členem vlády, se chystá vstoupit do bloku Salviniho, ale přitom rozhodně zastává protiruské stanovisko. Zástupce EKRE Jaak Madison, který se chce stát evropským poslancem, slíbil, že se zeptá Le Penové na ruskou půjčku.

„Zatím jsem se s ní nesetkal, abych jí mohl položit tuto otázku. Při setkání budu mít možnost se zeptat: ,Dostala jste půjčku, jestli ano, vrátila jste ji?’ Pokud uvidíme důkaz, že vrátila úvěr, je vše v pořádku,“ řekl Madison.

Podle jeho názoru bude nejlepší, pokud si každý člen aliance ponechá svůj názor. „My chápeme (proruské nacionalistické strany – InoTV) jejich stanovisko. V jejich zemích nežije 25 procent Rusů a nebyli 50 let okupováni,“ prohlásil Madison.

Zástupci jiných estonských stran však zkritizovali EKRE za pozvání Le Penové do parlamentu. Sblížení s politikem, který je považován za proruského, může být pro nacionalisty nebezpečné při volbách v zemi, „kde mají velmi podezřívavý vztah k Rusku“.

Podle slov Vistisena probíhá zkoordinovaná práce na tom, aby manifest nového bloku Salviniho byl co nejvíce „mlhavý“ a neodrazoval potenciální účastníky. Domnívá se, že bude lépe zcela vyloučit jakékoliv zmínky o Rusku. „Dohodli jsme se, že je velmi důležité, aby účastnické země samy vytvářely svou zahraniční politiku,“ zdůraznil dánský politik.