Slovenská národní strana je proti návrhům německé kancléřky Angely Merkelové a bývalého francouzského prezidenta Françoise Hollanda na řešení migrační krize a ekonomické a hospodářské stagnaci v unii. Poslanec za SNS Jaroslav Paška je přesvědčen, že kroky v zahraniční politice, které lídři Německa a Francie chtějí udělat jednotnými pro všechny země EU, mohou být pro Slovensko nebezpečné.

„Existence a budoucnost Slovenské republiky závisí také na tom, zda si dokážeme zajistit vlastní zahraniční obchod a zda si udržíme vlastní zahraniční kontakty. Nemůžeme se přizpůsobit zájmům velkých států,“ uvedl v rozhovoru Pašek.

Eurointegrace již překročila limity nosné kapacity a schopnost řešit problémy, které vznikají v každodenním životě občanů, domnívá se Paška. Podle něj členské státy EU musí mít větší pravomoc při přijímání nezávislých rozhodnutí, Brusel může vykonávat pouze koordinační funkce. Jedná se zejména o politiku týkající se migrantů.

„O tom nemůže rozhodovat evropská instituce, ale členské státy, protože každý migrant zatíží rozpočet určité země. Mechanismus přijímání migrantů a jejich rozdělování podle kvót je absolutně nepřípustný,“ sdělil poslanec.

Politik hodnotí pozici Slovenska v Evropské unii jako ústřední: „Slovensko je v jádru EU,“ prohlásil. A občané Slovenska získali hodně ze státního členství v EU. Přítomnost Slovenska v eurozóně je však nebezpečná kvůli nestabilitě na pozadí rostoucího dluhu Francie, Itálie, Španělska a dalších zemí.

„Občané by měli znát slabé i silné stránky EU. Pro naše občany přinesla unie větší životní prostor, větší možnosti studovat, zaměstnání, cestování. Na druhé straně jim mnoho i vzala. Jistě bude třeba například řešit, abychom už nepřicházeli o finanční prostředky, které generují naši pracující. Aby byly platy za stejnou práci na Slovensku stejné, nebo se alespoň přibližovaly těm v bohatších státech unie,“ řekl.

Poslední tvrzení politika o stejných platech a důchodech pro všechny v unii je dokonce předloženo v odstavci stranického programu SNS.

„EU má po celém svém území přibližně stejné ceny paliv, energií, potravin, ergo za práci a na celém tomto území by měly být stejné platy, pokud zaměstnanci pracují na stejném pracovišti jako jejich kolegové v jiných zemích EU. Například zaměstnanec Volkswagenu v Bratislavě, který pracuje na výrobní lince, by měl mít stejný plat jako analogický zaměstnance tohoto závodu v Německu,“ komentuje Paška.

Čím více je v Evropském parlamentu reformních názorů, tím lépe. Paška se nebojí většího počtu radikálních názorů v EP, spíše v něm podle něj bude více takových názorů, které chtějí EU reformovat.

„Je třeba vyslechnout všechny názory a řídit se hlasem voličů. Třeba poslouchat, jací poslanci přijdou, věcně s nimi komunikovat a hledat východiska tak, abychom naplnili požadavky veřejnosti,“ prohlásil politik.

Na konci rozhovoru Paska poznamenal, že očekává vysokou volební účast na Slovensku ve volbách do Evropského parlamentu.

„Chci věřit, že si naši občané uvědomí, že mnohé z řešení, které potřebujeme na Slovensku zrealizovat, pramení z toho, že potřebujeme mít v evropských institucích silnější a kvalifikované zastoupení, které dokáže problémy pojmenovat, navrhnout řešení a případně vyjednat,“ uvedl poslanec a jako příklad citoval nedávný případ, kdy slovenská ministryně zemědělství Gabriela Matečná (SNS) poukázala v Bruselu na dvojí kvalitu potravin v EU.

Volby do Evropského parlamentu 2019 se na Slovensku uskuteční v sobotu 25. května v rámci celoevropských voleb do Evropského parlamentu. Nově zvolený Evropský parlament bude mít v 9. volebním období (2019–2024) celkem 705 křesel, Slovensko v něm bude mít nově 14 zástupců, což je o jednoho více než v předchozím parlamentním cyklu.