Gál se ve čtvrtek a v pátek ve Vrakúni na Slovensku setkal se svou českou kolegyní, ale také se státními tajemníky resortů spravedlnosti z Maďarska, Polska a Chorvatska.

„Některé země se při řešení problematiky nenávistných projevů vydaly svou cestou. My jsme byli zvědaví, jak se s tímto tématem chtějí vyrovnat země, které jsou nám nejblíže. Velmi ctíme svobodu projevu, ale když to překročí určité meze, a v tom máme stejný názor, musí následovat i důsledek, například v podobě trestního řízení,“ řekl Gál.

Nezbytná spolupráce státu s občany a médii

Na portálu se uvádí, že se představitelé ministerstev shodli i na tom, že vše nemůže regulovat pouze stát.

„Důležité je i občanská společnost či média, aby takové informace oznamovaly. A měli by se připojit i provozovatelé sítí a bylo by vhodné to řešit určitou společenskou dohodou, jelikož stát nemůže vše sledovat a stát nad každým nenávistným projevem, například ve formě statusu na sociální síti,“ dodal k věci slovenský ministr spravedlnosti.

Speciální odbor v České republice

Řešení otázky nenávistných projevů v online prostředí považuje za důležité i česká ministryně Marie Benešová.

„I u nás se mluví o zavedení pravidel, Ministerstvo vnitra ČR už na to má speciální obor, který již určitou dobu funguje. Budu se velmi zajímat o jeho výsledky a co nejdříve chci o tomto tématu jednat i s naším ministrem vnitra. Za Českou republiku mohu říci, že se u nás snažíme nenávistné projevy, které vykazují známky trestného činu, trestat a postihy jsou velmi tvrdé. V současnosti analyzujeme německý zákon, který řeší tuto problematiku, a věřím, že najdeme spolu s ostatními zeměmi společné návrhy řešení,“ shrnula věc česká ministryně.

Otázce boje proti nenávistným projevům na evropské úrovni se ministři spravedlnosti pravidelně věnují. Uvádí se, že kromě daného tématu jednali také o elektronických důkazech tzv. e-evidence.

Dále se na portálu píše, že si ministři a státní tajemníci vyměnili také své zkušenosti při komplikovaných procesech extradice do třetích zemí. Věnovali se především otázkám, jak ověřovat a vyhodnocovat dodržování základních práv ve třetích zemích.