Jak připomíná list, ve středu Emmanuel Macron uznal, že ve vztazích mezi oběma zeměmi existuje plodná konfrontace. Podle jeho názoru by měla Francie souhlasit s existencí dočasných rozporů kvůli tomu, aby bylo dosaženo kompromisu s Německem a aby bylo možno postupovat vpřed.

Zatím ale, jak podotýká zpravodaj listu, funguje svazek Francie a Německa se střídavým úspěchem. Výsledkem nedorozumění mezi Paříží a Berlínem je symbolická otázka o hlavním sídle Evropského parlamentu ve Štrasburku. Jak připomíná list, nástupkyně Angely Merkelové ve funkci předsedy vládnoucí strany Annegret Krampová-Karrenbauerová zareagovala na Macronovu výzvu k Evropanům tím, že navrhla zrušení tohoto úřadu, což okamžitě vyvolalo hněv Paříže. „Copak je to pro Evropu nejdůležitější otázka?“ rozhořčili se ve Francii.

I v těch nejdůležitějších otázkách však Francie a Německo nekoordinují své jednání, poznamenává autor článku. Minulý týden si v kuloárech zasedání Rady Evropy Macron postěžoval, že SRN nepodpořila jeho návrh o stanovení ambiciózních cílů EU. Merkelová trvá na vytvoření důvěrného ovzduší v otázkách evropské bezpečnosti, Paříž však vidí řešení tohoto problému jinak. Ve Francii Německu znovu a znovu vytýkají politiku omezování exportu, která ohrožuje společné projekty, pozice SRN v této otázce je však i nadále nesmlouvavá. Odpovědnost byla uvalena na sociální demokraty, Angela Merkelová však podle názoru komentátora Le Figaro dává přednost stabilitě své koaliční vlády, nikoli francouzsko-německým zájmům.

I když si Angela Merkelová velmi cení vztahů mezi oběma zeměmi, je unavena rétorikou francouzských prezidentů a očekáváním ekonomického vzestupu země, která během dvou let Macronova prezidentství stále ještě zaostává za Německem. V odmítnutí francouzského prezidenta snížit rozpočtový schodek v krátkodobé perspektivě Berlín vidí makroekonomickou chybu, a proto kancléřka jedná osamoceně pro společné blaho. Přistupuje na odročení brexitu a podporuje obchodní jednání mezi Evropou a USA. Francie vystoupila proti těmto rozhodnutím, lidé z okolí kancléřky však doufají, že Francie a ostatní evropské země přijdou k rozumu. „Snad k tomu německému rozumu,“ ironizuje autor článku.

Francouzský list připomíná, že v lednu tohoto roku založily Francie a Německo meziparlamentní shromáždění pro překonání nedorozumění a vypracování společných cílů a úkolů. Představitelka tohoto shromáždění však uznává, že elán z počátku prezidentova funkčního období už vypršel a velké Macronovy plány narazily na politickou setrvačnost.

Jak podotýká Le Figaro, francouzský prezident a německá kancléřka se rozcházejí v rozboru evropské krize, pro Merkelovou však mají volby do Evropského parlamentu prvořadý význam. Ve volbách stojí Macron a Merkelová na různých stranách barikád. Prezident chce změnit poměr sil a kancléřka se ze své strany snaží zachovat moc konzervativců na pozadí tvrdé konkurence s populisty a pravicí.

„Ta novinka je v tom, že teď mohou Francie a Německo bez obav projednávat mezi sebou problémy,“ cituje list francouzského pozorovatele. „V Evropě se mění politická krajina a Německo potřebovalo čas, aby to pochopilo.“ Podle jeho slov si Berlín nedokázal uvědomit rostoucí nespokojenost uvnitř Evropské unie a Francie marně očekávala, že se Německo stane hybnou silou ekonomického růstu. Německé strany nepřistoupí na stimulování ekonomiky z obav ztráty tak vysoce ceněného rozpočtového proficitu, zdroje listu v Berlíně se domnívají, že to v každém případě skoro vůbec nepomůže jiným zemím.

Macron a Merkelová se mezitím připravují na změny na politické scéně po volbách do Evropského parlamentu. Bez Velké Británie bude rovnováha sil v EU porušena a bude složitěji získat parlamentní většinu. Předáci obou zemí mají zvolit nového předsedu Evropské komise, a proto, jak předpokládá Le Figaro, rozpory mezi nimi zůstanou i nadále.