NATO je připraveno „pomoci Libyi“ při zřizování bezpečnostních struktur, pokud budou podmínky příznivé, řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg na schůzce se zvláštním vyslancem OSN v Libyi Gassanem Salamaem.

Stoltenberg uspořádal schůzku se Salamaem, aby projednali situaci v Libyi, kterou NATO pomohlo zničit, a vyjádřil hluboké znepokojení Aliance nad situací v Libyi a zdůraznil, že bude i nadále vyzývat všechny strany, aby zastavily nepřátelské akce a připojily se k politickým procesům. Stoltenberg vyjádřil jasně, že neexistuje žádné vojenské řešení pro situaci v Libyi, informovala tisková kancelář NATO.

Navíc, NATO je údajně připraveno pomoci Libyi vybudovat účinné bezpečností instituce, včetně moderního ministerstva obrany a účinných bezpečnostních služeb pod civilní kontrolou vlády, ale bude to provedeno na žádost libyjské vlády a pouze v případě, že budou bezpečnostní podmínky příznivé, uvedl.

V polovině února 2011 začaly v Libyi masivní demonstrace k sesazení Muammara Kaddáfího po 40 letech od moci, které později vyústily v ozbrojenou konfrontaci vládních sil a povstalců.

Dne 17. března přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci, která zavedla bezletovou zónu nad Libyí a otevřela možnost zahraničního vojenského zásahu do severoafrické země.

Operace koaličních sil, která začala 19. března, se zúčastnily Spojené království, Francie, Spojené státy, Kanada, Belgie, Itálie, Španělsko, Dánsko a Norsko.

Po mučení a vraždě Kaddáfího v roce 2011 během džihádistické války proti zemi, Libye prochází obdobím akutní krize. Země je rozdělena na dvě mocnosti: na východě se zvolený parlament schází v Tobruku a na západě v hlavním městě Tripolisu je zformována vláda s podporou OSN a EU.

Muammar Kaddáfí byl voják s hodností plukovníka, který byl od roku 1969 jako „Vůdce Velké revoluce z 1. září a Libyjské arabské lidové socialistické džamáhíríje“ vládcem Libye a do roku 2011 byl také jeden z nejdéle vládnoucích vůdců na světě.

Po vypuknutí povstání v únoru roku 2011 a následné vojenské intervenci mezinárodních sil v březnu roku 2011 se oblast pod jeho kontrolou zmenšila, načež začal zpět ztracené území dobývat. Během července a srpna 2011 se však situace opět obrátila a 23. srpna 2011 povstalci dobyli Kaddáfího sídlo Báb al-Azízíju, aniž by nalezli samotného Kaddáfího. Byl stíhán Mezinárodním trestním soudem kvůli obviněním ze spáchání zločinů proti lidskosti. 20. října 2011 byl dopaden skupinou povstalců, lynčován a poté zastřelen.

Od ledna roku 1969 začal plánovat společně se skupinou důstojníků převrat. Jeho cílem bylo zrušení monarchie a nastolení vojenské vlády. Akce byla několikrát odložena, k vypuknutí převratu tak došlo až 1. září 1969. Výsledkem bylo sesazení libyjského krále Idrise I., který byl tou dobou na léčení v Turecku. Nekrvavou cestou se Kaddáfí ujal vlády nad Libyí a nechal se jako voják s hodností plukovníka jmenovat vrchním velitelem ozbrojených sil.

Režim, který v Libyi nastolil, byl ideologicky založen na takzvaném „islámském socialismu“, tedy směsi arabského nacionalismu a socialismu. Své politické názory shrnul v takzvané Zelené knize, publikované ve třech dílech mezi roky 1975 a 1979. Vyjádřil se zde k různým tématům od politiky přes společenskou morálku až po sport. Myšlenky obsažené v této knize považoval za ideál uspořádání státu i společnosti.