„Vzhrůžky Spojených států, které v uplynulých dnech adresovala Trumpova administrativa představitelům EU kvůli jejich plánům na posílení evropské obranné spolupráce, jasně dokazují, že skutečným cílem tlaku na zvyšování zbrojení není naše bezpečnost, ale zakázky pro americké zbrojařské firmy,“ napsal Chmelár.

Politolog naráží na rétoriku prezidenta USA Donalda Trumpa, který se soustavně snaží přinutit členské státy NATO, aby vydávaly na obranu 2 % HDP, k čemuž se zavázaly při vstupu do aliance. Problémy s tímto požadavkem má i Německo, nehledě na to, že se jedná o nejsilnější evropskou ekonomiku. Požadavek na vydávání 2 % HDP na obranu dlouhodobě nesplňuje ani České republika, ani Slovensko.

V této souvislosti hovořil i další významný evropský stát – Francie. Její prezident Emmanuel Macron v minulosti zmiňoval, že v souvislosti s politikou Spojených států se Evropa již více nemůže spoléhat na USA a je nezbytné, aby starý kontinent sám budoval vlastní obranné kapacity.

Eduard Chmelár také poukázal na chování místopředsedy Evropské komise, kandidáta na Slovenského prezidenta Maroše Šefčoviče, jenž ve druhém kole prezidentských voleb prohrál v souboji se Zuzanou Čaputovou.

„Na opačné straně Atlantiku se místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič rozplývá nad „velkorysým přivítáním“, kterého se mu dostalo od Donalda Trumpa a bez jakýchkoli podmínek (…) slibuje americkému prezidentovi, že Evropa bude od USA nakupovat drahý a ekologicky škodlivý zkapalněný plyn, který má údajně přispět k „vyšší energetické bezpečnosti EU“,“ napsal Chmelár.

Při pohledu na tyto „byrokraty s vazalskou mentalitou“ se politik ptá, zda Evropa vůbec má lídry schopné bránit její zájmy.

USA aktivně vystupují proti vznikajícímu plynovodu Nord Stream 2, jenž má spojit Rusko a Německo po dně Baltského moře. Jejich hlavním argumentem je skutečnost, že zprovoznění plynovodu povede ke zvýšení závislosti Evropy na Rusku. Spojené státy v této souvislosti navrhují nakupovat jejich zkapalněný zemní plyn (LNG). Pro dodávky tohoto paliva z USA do Evropy ale zatím neexistuje dostatečná infrastruktura. Kritici rovněž varují před vysokou cenou amerického paliva.

Nízká cena, dostupnost a spolehlivost dodávek plynu je důležitá nejen pro domácnosti, ale hlavně pro podniky. Průmyslové firmy potřebují plyn pro svoji výrobu. V situaci, kdy cena plynu roste, cena konečného produktu roste s ním a sám výrobek díky tomu ztrácí na světových trzích svoji konkurenceschopnost.

Kandidát na post slovenské hlavy státu rovněž poukázal na chování České republiky, jež podle jeho názoru není schopná platit léčbu nemocných dětí, zato si ale kupuje od Spojených států vrtulníky, které jsou dvakrát tak dražší, než by mohly stát stroje z jiných zemí.

„I za to si Babiš vysloužil přijetí u Trumpa,“ prohlásil a dodal: „Spojené státy vědomě rozdělují Evropu a my se této podřadné hry vědomě zúčastňujeme.“

Ve svém postu se věnoval i otázce vojenské smlouvy mezi USA a jeho zemí, kterou označil za nevhodnou pro Slovensko. „Tato dohoda pro nás jednoduše není v žádném případě výhodná,“ konstatoval.

Evropa se podle názoru Chmelára dostává do stále většího područí Spojených států a přestává sledovat vlastní zájmy. Za hlavní problém označil fakt, že starý kontinent přestal formulovat vlastní cíle a je poslušný vůči nařízením z USA.

„Ti politici, kteří tak rádi zdůrazňují, že jsou proevropští, jsou ve skutečnosti proameričtí. (…) Evropa se chová nedůstojně,“ uzavírá Eduard Chmelár s tím, že kontinent je potřeba „osvobodit od amerického vlivu“.

Kromě politického vlivu se na území Evropy nacházejí i američtí vojáci. Jen v sousedním Německu se nachází, podle informací Reuters, více než 33 tisíc amerických vojáků. V souvislosti s tím, hlavně z úst místní opozice, zaznívají hlasy o tom, že Německo je „okupovaná země“. Po rozpadu železné opony Sovětský svaz stáhl své vojáky ze zemí dnes již bývalého socialistického bloku. USA se ovšem k podobnému kroku neodhodlaly a zůstaly na evropském území silně vojensky přítomny. V současnosti se jedná o rostoucí trend v souvislosti s umísťováním vojsk na ruských hranicích – „na východním křídle“, jak říká NATO, hlavně v Pobaltí a Polsku. To donedávna jednalo s USA o možném umístění americké vojenské základny na svém území (Fort Trump).