Vrátí se automobilismus do svého pravěku, kdy osobní vozidla byla výsadou boháčů? Tak strašné to snad nebude. I když evropští politici dělají vše proto, aby jeden ze zásadních spotřebitelských výdobytků minulého století byl pro široké masy zakázaným ovocem.

Zapomeňte na obchodní válku, pokles odbytu i na brexit. Nejdrsnější výzva pro evropský automobilový průmysl přichází z výfuků jeho vlastních vozů. Nesplnění přísných limitů emisí oxidu uhličitého, které mají být zavedeny v příštích letech, znamená hrozbu placení pokut. Na něco takového ale sektor není připraven, píše list Financial Times. A když si toho všiml anglický ekonomický deník, situace bude opravdu vážná.

Britští novináři se podívali na dopad nových pravidel schválených Evropským parlamentem. Podle nich se musejí do roku 2021 snížit emise u osobních vozů v průměru maximálně na 95 gramů CO2 na kilometr. Do roku 2030 se přitom emise mají snížit o dalších 37,5 procent.

Řada výrobců spoléhá na přínos takzvaných čistých automobilů na elektrický pohon, které jim pomohou kompenzovat emise jiných vozů. To vysvětluje příval elektromobilů, který se má na trhu objevit v příštích dvou letech. Kvůli vysokým nákladům na baterie se ale mnoho takových aut prodává s nižšími maržemi než tradiční auta, některé vozy jsou i ztrátové.

Jedním z nechtěných důsledků snižování emisí bude konec malých osobních aut. Ta by se okamžitě stala cenově nedostupná. Neexistuje něco jako cenově přístupný hybrid na způsob Dacii Logan. Nikdy nevznikne elektromobil v cenové relaci vozu Kia Picanto.

A je tu ještě jedna věc. Problémy automobilového průmyslu se přenesou na ekonomiky států, které jsou na výrobě aut závislé. To se samozřejmě týká České republiky.

„Emisní normy jsou obyčejné výpalné a zlodějna. Málokdo ví, že dnes můžete udělat osmiválec nebo dvanáctiválec, ale musíte za to zaplatit výpalné, že nesplňujete normy produkce emisí v rámci jedné automobilky. Automobilky se pochopitelně nákladů zbavují tím, že do aut dávají nefunkční zrůdnosti,“ říká Robert Vašíček, kandidát za SPD do Evropského parlamentu.

Jako příklad nefunkční zrůdnosti zmiňuje Fiat 500 0,9 TwinAir, který pod kapotu dostal motor spíše vhodný do zahradní sekačky, maximálně pak malotraktoru s pomalým převodováním.

„Samozřejmě, že je to konec automobilismu a automobilového průmyslu tak, jak jej známe. Pod záminkou bezpečnostních opatření nám nikým nevolená Evropská komise nasunula do aut GPS sledování skrze tlačítko první pomoci. Brzy přijde GPS sledování, nejrůznější stabilizační systémy. Ale především se neskutečně zmrvila konstrukce motorů. Současné technologické peklo pod kapotou moderních aut je totiž předurčeno k poruchám a potížím. Čím více součástek a komplikací, tím větší matematická pravděpodobnost selhání,“ říká politik.

Aby si čtenář mohl situaci lépe představit, Vašíček nabízí jednoduchý příklad se sovětským tankem T-34 a německým Pantherem ze 2. světové války. Sovětský tank měl neodpruženou kabinu, velmi špatně provedené synchrony, řadilo se kolikrát kladivem, vykazoval značné tolerance při výrobě. Celek byl ovšem navržen primitivně a pasivní ochranu tvořil skloněný pancíř. Oproti tomu Panther měl vynikající odpružení, minimální výrobní tolerance a sofistikovanou převodovku, včetně jemně řadících synchronů. Ale Panther byl ve výsledku mnohem poruchovější a tedy i horší stroj.

Podle Vašíčka jsou elektromobily slepou větví automobilové evoluce. „Opravdu nikdy nedojde k nahrazení spalovacích motorů v průmyslových aplikacích. Umíte si představit elektrický kombajn, traktor, nebo kolik by vážil elektrický generátor se solárním pohonem namísto dieselagregátu? Co teprve plně elektrifikovaná armáda, která povede ofenzívu nebo naopak obranné boje. To je jako přeruší na 4 hodiny, aby se dobily baterie? Vážně nepřítel nebude bombardovat elektrické nabíječky? Vzlétnou k nebi elektrické stíhačky, poletí jumbo na elektriku? Je to totální nesmysl," říká.

Jenže, když se vrátíme k nové směrnici Evropské unie o snižování emisí, jaký vliv může mít přímo na automobilky? Konkrétně třeba na Škodovku?

„Propad produkce o 90 procent, pokud dojde k plné elektrifikaci výrobního portfolia, a to jsem ještě optimista. Nemusíme chodit daleko. Seat začátkem devadesátých let vyráběl ve Španělsku zastaralé kopie Volkswagenů a exceloval s nimi. Na přelomu tisíciletí nějakého hlupce ve Wolfsburgu napadlo, že v rámci koncernu bude Seat vyrábět prapodivné krabice typu van, takže se třetí generace propadla v prodejích a Seat od té doby paběrkuje. Nyní to čeká i českou škodovku. Druhou stranou mince bude nižší dostupnost aut, a o to našim globalizátorům jde. Proč by miliardy lidí měly jezdit autem, když je můžeme nahnat do jejich ubikací a zdražit jim auto. Zatímco naftu nahradíte syntetickou naftou a benzín lze také syntetizovat, elektřina bude vždy nedostupná, pak stačí jen vytrvale zdražovat cenu elektrické energie. Podle Gaussovy křivky dosáhneme odstranění chudších motoristů z povrchu zemského," myslí si známý český politik.

To zní, jako kdyby vlastnictví automobilů bylo opět luxusní záležitostí pro honoraci. Jako kdybychom se vrátili oklikou na začátek 20. století, kdy automobilismus byl v plenkách. Podle Vašíčka to tak opravdu může být. Půjde ale o cílené omezení.

Je tu další rozměr. Státy jako Česká republika jsou na automobilovém průmyslu závislé. Co to udělá s naší ekonomikou?

„Propad výroby způsobí nezaměstnanost a cyklickou krizi. Už dnes v ČR vytváříme dva typy pracovníků. Jedni pracují ústy, takže produkují pouze služby a jsou neschopní cokoli vyrobit. Druzí pracují v montovnách a montují ze součástek. To je sice hezké, ale opět sami nic nevyvinou, ani nevyrobí. Tato likvidace schopností národa je předzvěstí totální devastace národních schopností. Chtějí z nás kolonii blbečků a otroků. Součástí toho je i ekonomika montoven. Namísto nich bychom měli vlastnit celý výrobní proces,“ říká Vašíček.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce