Podezření

Uvádějí se dva hlavní důvody: systematické intervence centrální banky na vnitřním valutovém trhu a přebytek běžného účtu platební bilance.

Prudké zvýšení tohoto ukazatele, který odráží rozdíl mezi hlavními valutovými proudy do země a do zahraničí, může poukazovat na to, že úřady omezují občany a společnosti v nákupu dováženého zboží (mj. tím, že uměle devalvují měnu). Podle norem Ministerstva financí USA nemůže přirozené zvýšení přebytku běžného účtu platební bilance přesahovat dvě procenta HDP. Větší ukazatel znamená, že dochází k manipulacím s měnovým kurzem. Mezitím v loňském roce prokázala platební bilance Ruska nejvyšší růst za celou dobu pozorování: 3,5krát na téměř 115 miliard dolarů, což činí asi sedm procent HDP.

Napomáhala tomu především dost drahá ropa. Zvýšení exportních příjmů ve spojení se slabším rublem způsobilo prudký růst kladného salda platební bilance.

Hra na devalvaci

Z manipulování měnou USA nejednou obvinily Čínu. Třeba v roce 2016 Donald Trump říkal, že Peking záměrně devalvoval jüan, aby snížil konkurenceschopnost amerických společností. A loni v dubnu ostře kritizoval také Rusko.

„Rusko a Čína hrají na devalvaci měn, zatímco USA i nadále zvyšují úrokovou sazbu. To je nepřijatelné!,“ napsal Trump na Twitteru.

Nespokojenost Washingtonu je zcela pochopitelná. Oslabení národní měny nejen zaručuje zemi velké valutové příjmy a vývozcům dodatečný zisk z konvertování valutových příjmů, ale také dělá dovážené zboží dražším a zajišťuje tak místním výrobcům konkurenční přednosti. V důsledku toho země manipulující s měnou méně dováží a více vyváží, což samozřejmě není výhodné pro jejich obchodní partnery.

„V daném případě mají Američané pravdu. Rusko manipuluje s kurzem národní měny,“ podotýká portfoliový ředitel společnosti Otkrytije Broker Timur Nigmatullin. „V rámci rozpočtového pravidla na všechny příjmy z prodeje ropy za cenu přes 40 dolarů za barel nakupuje ruské ministerstvo financí valutu a dává ji do rozpočtu. Mezi cíli rozpočtového pravidla je jasně zapsáno, že se to dělá pro to, aby byla snížena závislost ekonomiky na ceně ropy – je to tedy v podstatě manipulování s cílem podpory nízkého kurzu rublu zapsaného ve vládních rozhodnutích.“

Čtvrtletí na rozmyšlenou

Neměli bychom očekávat nějaké vážnější následky vyhlášení Ruska za „měnového manipulátora“, ujišťují ekonomové. Nepovede to okamžitě k novým sankcím. Avšak vzhledem ke složitým vztahům mezi oběma státy nemůžeme tuto perspektivu ignorovat. Jiná věc je, že monetární úřady USA se sankcemi moc nepospíchají.

„Dokud nemají ruská ropa a plyn alternativu, žádná podstatná omezení nemohou být,“ soudí ekonom, docent Ruské akademie národního hospodářství a státní služby Sergej Chestanov. „Podobná prohlášení znějí sice hlasitě, ale nic víc.“

Analytik podotýká, že teď je pro USA mnohem aktuálnější problém obchodního sporu s Čínou. Po dosavadní jistotě v brzkém urovnání situace už podle všeho nezbylo nic, a konflikt se rozrůstá. Účinek nového cla bude vidět už za čtvrtletí.

„Proto mají asi tři měsíce na to, aby se dohodli alespoň částečně. Když se Trump vzepře, budeme možná mít koncem léta a na podzim rozsáhlou a těžkou krizi srovnatelnou s kolapsem z roku 2008,“ varuje Chestanov.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce