„Chceme spolu s norskými muslimy oslavovat ramadán,“ tvrdí mluvčí společnosti Coca-Cola.     

Společnost Coca-Cola se chystá tisknout v Norsku nové logo věnované muslimům během svatého měsíce známého jako ramadán.

Nová kampaň bude obsahovat reklamní plakáty se známým logem Coca-Coly obklopené půlměsícem, ikonografickým islámským symbolem.

Norská marketingová manažerka společnosti Coca-Cola Johanna Kosanovičová tvrdí, že nové logo je součástí závazku značky k rozmanitosti a inkluzi.

„V muslimských zemích máme dlouhou historii zdůrazňování ramadánu, stejně jako my v této zemi máme tradici pro vánoční kampaně,“ řekla Kosanovičová norskému deníku Dagbladet. „Nyní chceme poprvé v Norsku oslavit ramadán společně s norskými muslimy.“

Na otázku, zda má společnost obavy z odporu veřejnosti, Kosanovičová uvedla, že „je to v pořádku,“ pokud někteří nesdílejí jejich vizi kulturního začlenění.

„Věříme, že většina sdílí naše hodnoty, jako je význam komunity a radosti. Takže chápeme, že ne každý bude chtít, abychom se aktivně zapojili do kulturního začlenění. Je to v pořádku,“ řekla Kosanovičová.

Ramadán je devátý měsíc islámského lunárního kalendáře. Půst (saum, sawn, sijám), který patří k tomuto měsíci, je původní semitský zvyk přebraný od židů a křesťanů. V islámu patří půst mezi pět pilířů islámu a je aktem víry, výrazem očisty, prohloubení sebeobrazu ve víře, připomenutím boží moci a duchovního spojení s ní.

Muslimové během měsíce ramadánu slaví první boží zjevení, které údajné v tomto měsíci prorok Mohamed obdržel. Bylo to první zjevení Koránu. Na paměť toho drží muslimové celý měsíc zvláštní půst. Ten se nazývá saum a jeho smyslem je přiblížit se více k duchovní podstatě islámu. Užívají k tomu dočasné zřeknutí se některých pozemských potřeb.

Slavení tohoto svátku se odvíjí od islámského kalendáře. Islámský kalendář není solární, jako běžně používaný gregoriánský kalendář, ale lunární, který je tvořen dvanácti měsíci po dvaceti devíti či třiceti dnech. Je tedy kratší o 11 dní. V důsledku toho je ramadán každý rok v jiný čas. Ačkoliv lze přibližný začátek toho svátku vypočítat, pro jeho přesný začátek je nutné počkat na spatření srpku nového měsíce na obloze. Například v roce 2009 připadl ramadán na období od 21. srpna do 19. září, přičemž v Severní Americe začal o den později.

Půst trvá od úsvitu do západu Slunce. Jeho hodinové trvání je tedy závislé na ročním období ramadánu a na tom, kde na světě se muslim nachází. V roce 2017 například nejdelší půst čekal na muslimy v Reykjavíku (20 hodin), v Helsinkách (19 hodin a 28 minut) a ve Stockholmu, Oslu a Kodani (asi 19 hodin). Ale například v muslimské Indonésii, která se nachází blízko rovníku, trval půst pouhých 13 hodin.

Muslimové začínají svůj půst se svoláváním na ranní modlitbu, fadžr, která probíhá při úsvitu. Poslední jídlo, které je servírováno před začátkem půstu, se nazývá suhúr. Půst je ukončován svoláváním na večerní modlitbu, maghrib.

Během půstu není muslimům povoleno jíst ani pít nebo se přiblížit ke svým manželkám a manželům. Doporučuje se také zdržet se všech nereligiózních projevů, smyslových vzrušení a rozptýlení, vyvarovat se hněvu, pomluv, vulgární mluvy, lží, závisti a ostatních nectností. Toto období je také časem k urovnání sporů a špatných vztahů.