Od konce dubna je provincie Idlib, poslední region v Sýrii, který není pod kontrolou Bašára Asada, vystavena tvrdému bombardování, píše Le Figaro. Moskva a Damašek bijí ze vzduchu a syrské a íránské jednotky vytěsňují protivníka na zemi. Od pondělí tam zahynulo 70 džihádistů. 

Zároveň však 152 tisíc Syřanů bylo nuceno uprchnout do jiných oblastí Sýrie. Generální tajemník OSN proto vyzval k „okamžité deeskalaci“ a bylo svoláno zasedání Rady bezpečnosti. O svém „mimořádném znepokojení“ touto situací hovořil i francouzský prezident Emmanuel Macron.

Tyto srážky jsou nejtvrdší od té doby, kdy bylo v září dosaženo dohody o vytvoření demilitarizovaných zón, uvádí autor článku. Džihádisté přitom kladou vládním silám tvrdý odpor.

Ačkoliv Damašek hovoří o tom, že společný útok na Idlib je nevyhnutelný, „zdá se, že alespoň do této chvíle jeho ruský spojenec nesdílí tento názor“. V této oblasti žijí 3 miliony lidí a kromě početných obětí mezi civilním obyvatelstvem, z nichž má Moskva obavy, ji také znepokojují následky pro jejího spojence Turecko, které tam má 12 vojenských pozorovacích stanovišť a spojence mezi povstalci. 

Pomocí častějších náletů chce Rusko také říci Turecku, že musí akutně vyřešit problém s džihádisty, jak také slíbil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ale místo toho naopak dochází ke sbližování mezi extremisty a proturecky naladěnou syrskou opozicí. A taková aliance pouze dává Moskvě a Damašku další důvod přistoupit k ofenzívě.

Masová operace však může vést k tomu, že zbývající džihádisté se vydají do Turecka a dalších evropských zemí, což ohrozí národní bezpečnost Evropy.  

„Pouze kompromis mezi Moskvou a Ankarou pomůže vyhnout se velké bitvě na severovýchodě Sýrie,“ píše autor článku. Turecko je znepokojeno přívalem uprchlíků, a proto vyzvalo Rusko, aby zastavilo bombardování, ale přitom v podstatě souhlasilo s tím, že nebude chránit své spojence v Idlibu. Výměnou za to může vytvořit „zónu bezpečnosti“ v regionech, kde žijí Kurdové podél svých hranic se Sýrií, píše Le Figaro.