Prezidentské volby na Ukrajině rozdělily ukrajinskou společnost na dvě nerovné části. Koalice, která v roce 2004 a 2014 svrhla prezidenta Janukovyče, již neexistuje.

„Dubnové volby ji definitivně rozdělily na dvě nestejně velké části, které jsou navíc dost jednoznačně teritoriálně vymezeny. Radikální zastánci násilné ukrajinizace drží svou pozici pouze ve Lvově a Ternopylu, tedy v Haliči, jejich odpůrci či stoupenci tolerantního přístupu převládají všude jinde, nejvíce samozřejmě na východě. Revoluce skončila a nastává čas účtování, neboli (jak to nazývají v Haliči) revanše,“ píše Bašta.

Ti, kteří hlasovali pro Zelenského, tak vyjádřili protest nejen proti politice Petra Porošenka, ale také proti politickému směřování Ukrajiny, které trvá od roku 2004 od počátku Oranžové revoluce. Nově zvolený prezident tak bude jednat na základě očekávání těch, kteří pro něj hlasovali, domnívá se Bašta.

„Vzhledem k tomu, že k tradicím ukrajinské politické kultury nepatří snaha o kompromis, ale prosazování politiky silou, dá se očekávat velmi bouřlivý vývoj,“ předpovídá politik.

A existují už i jisté důkazy, které jeho odhady potvrzují. Nedávno byl současný prezident Ukrajiny Petro Porošenko předvolán k soudu k výslechu. Ten se týkal smrti lidí, kteří zemřeli během masových nepokojů v Kyjevě v únoru roku 2014. Zelenskyj se také kriticky vyjádřil k nedávno přijatému zákonu o exkluzivitě národního jazyka. Diskuzi rovněž vyvolává i datum inaugurace nově zvoleného prezidenta. Pokud Parlament Ukrajiny schválí termín navržený Zelenským, může to znamenat následné rozpuštění Nejvyšší rady a předčasné volby.