„Kdyby nás obecenstvo požádalo, jsme připraveni zazpívat i v ukrajinském jazyce (…) Všichni pocházíme z SSSR, pamatujeme si, jaké to bylo, když se jednotlivé národy přátelily. Osobně si přeji, aby Ukrajina a Rusko našly společnou řeč a existovaly spolu,“ reagoval na otázku novinářů Michail Tureckij, který je zakladatelem, producentem a sólistou Chóru Tureckého.

Galakoncert se konal u příležitosti 74. výročí osvobození Československa od nacistických uzurpátorů. Pražská akce se uskutečnila v rámci mezinárodního kulturně-historického maratónu Unity Songs. Z dostupných informací vyplývá, že oba kolektivy by měly posluchače s Písněmi vítězství seznámit v celkem 12 městech. Například v Římě, Washingtonu, Torontu, Varšavě, Budapešti, Pekingu, Čching-tau, Berlíně, Vídni, Paříži, New-Yorku, Moskvě či v Minsku.

Pražskou akci podpořili představitelé města Moskvy a svou záštitu udělil i prezident České republiky Miloš Zeman. Kdo přišel včas a měl VIP vstupenku, reportér Sputniku každopádně vstupenku měl, mohl si poslechnout defilé bravurně provedených čísel vsedě. S místem nebyl jinak žádný problém. Zvuk se dokonale nesl náměstím, slyšeli všichni, ať již seděli, stáli či jen procházeli okolo.

„Rád bych poděkoval organizátorům a iniciátorům dnešní události, jmenovitě Magistrátu Moskvy a Kanceláři Pražského hradu, také pak představitelům Prahy 1. Dovolte mi vyjádřit naději, že dnešní setkání se stane prologem k tradici oslavovat tento velký svátek společně s Chórem Tureckého v Praze i v budoucnu…,“ uvedl Alexandr Zmejevskij, velvyslanec RF v České republice.

Aktivisté s ukrajinskou vlajkou se pokusili ještě před koncertem sborově zazpívat, ale bez odpovídající zvukové techniky. Z tohoto důvodu neměli šanci. Když koncert započal, aktivisté vyklidili pozici. Celkem bylo na programu 33 písní jako například Smugljanka, Kaťuša, Temná noc, Tři tankisté… Došlo i na písničky ve francouzštině a italštině. Soubory však nabídly i klasiku. Slyšeli jsme písně z repertoáru Queenů, včetně ruských národních písniček. 

Michail Tureckij pro Sputnik ČR:

Jaký má dnes mladá ruská generace vztah k sovětským válečným písničkám?

Michail Tureckij: Má k nim vřelý vztah. Vzdělaná generace je důležitá součást kultury. Za prvé, je to generace, která musí studovat historii vlastního státu. Jinak si myslím, že k válce má vztah pět pokolení našich občanů. Například já sám jsem synem frontového bojovníka. Kde sloužil můj dědeček, o tom chci hovořit se svými dětmi, a sice že byl účastníkem prolomení blokády Leningradu. Historie naší země se mé rodiny osobně týká. Nebýt hrdinného boje SSSR, zřejmě by byli vyhlazeni všichni Židé. A já sám jsem Žid. Všimněte si, že 9. květen je den státního svátku v Izraeli.

Jak se Vám dnes zpívalo, jaké máte pocity?

Michail Tureckij: Byl to fantastický koncert. Přišlo tolik lidí. Jsem ve vynikající náladě. Pochopil jsem, že Rusko a Česká republika jsou právě dnes bratskými národy. Měli bychom držet při sobě. A proč? Máme společnou budoucnost. Snad byly v minulosti určité turbulence mezi našimi národy. Důležité je, že máme společný zájem na budoucnosti v míru… Máme děti, zdraví… Existují krásné Karlovy Vary, je tu překrásná Moskva, stejně čarovná je Praha. Taktéž existují lidé, kteří se dokonale chápou. Mám na mysli Slovany. Měli bychom se přátelit a umožnit vzájemný průnik našich kultur. Zpívali jsme a skrze náš zpěv nechali naše hlasy vyzpívat toto poselství. Je pro nás mimořádným privilegiem a ctí k vám přijet na návštěvu a vystoupit s naším koncertním programem. Děkujeme, že jsme tu mohli dnes večer být. Máme vás všechny rádi. Prague – Forever!

Michail Tureckij odpověděl i na otázky dalších novinářů. Vybíráme jeho hlavní odpovědi:

Velice se mi líbí v Praze a v ČR. Už dlouho jsme v Česku nevystupovali, nicméně koncert pod širým nebem, to tu provádíme poprvé. Praha je jedno z nejkrásnějších měst Evropy. Je to velká radost k vám zavítat s návštěvou a spatřit úžasná místa Prahy. Lidé jsou báječní. Jsou to pohostinní Slované, jsou skvěle vychováni. Máte tu všude pořádek. Česko se také vyznačuje svým duchem. Posluchače dnes seznámíme s naším projektem, se kterým cestujeme po celém světě. Už jsme byli ve Washingtonu v Centrální aleji (tam, kde dochází k inauguraci prezidenta USA), byli jsme již v Torontu, v New Yorku, Varšavě, Budapešti. Včera jsme zpívali v Moskvě, dnes jsme v Praze, zítra budeme ve Vídni, popozítří v Berlíně. Náš projekt nese název Písně vítězství (Unity Songs).

Naším hlavním heslem je, že hudba spojuje národy. Pokud se budeme přátelit a mít se rádi navzájem, bude na světě daleko bezpečněji. Kromě jiného ale nabízíme posluchačům vrcholnou kvalitu. Máme každý den zkoušky. Přijíždíme k vám v neposlední řadě jako hudební profesionálové. Jinak si myslím, že s národem ČR sdílíme naše společné vítězství nad nacismem. Nejsem politik. Pokud Češi cítí nějaké nuance v tom, jak přesně probíhalo osvobození, myslím, že bychom dnes neměli zostřovat vzájemné vztahy. Měli bychom, zejména dnes, hledat mosty mezi námi. SSSR byl součástí koalice vítězných mocností. SSSR přinesl mnoho obětí. Zahynulo 27 milionů jeho obyvatel. Pocházím ze židovské běloruské rodiny. Nacisté některé příslušníky mé rodiny zakopali zaživa. SSSR musel očistit Evropu od nacismu. Neměli jsme jinou volbu. Nesnižuji vklad USA a Velké Británie. Proto také s naším repertoárem a tímto projektem cestujeme kolem světa. Ptáte-li se, koho mám rád z českých skladatelů, pak je to samozřejmě Dvořák a Smetana.

Miloš Zeman, prezident ČR, nám udělil svou záštitu. Taktéž Sergej Semjonovič Sobjanin, starosta Moskvy, nám poskytl svou podporu a důvěru. S naším projektem cestujeme od Berlína po Peking, od Washingtonu do New Yorku, od Varšavy do Prahy, Budapešti… Děkujeme též za podporu Ministerstvu zahraničí Ruské federace, jmenovitě Sergeji Lavrovovi.

Jeden z novinářů se ptal, zda Chor Tureckého zpívá Beer Barrel Polku, tedy velmi slavnou českou píseň Jaromíra Vejvody, která se stala oblíbeným šlágrem vojáků druhé světové války na všech frontách. Zpívali ji i Němci. Michail Tureckij projevil zájem o více informací k této písni. Za Sputnik jsme mu připomněli, že Rosamunde alias Škoda lásky zazněla v sovětském filmu Pokrovskije vorota.

Michail Tureckij prozradil, že pochází z území dnešního Polska. Tehdy šlo o běloruské území. Původem je prý z městečka Turec. Odtud zajímavé jméno – Tureckij. Michail Tureckij je nicméně rodákem z Moskvy.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce