Šichtařová píše, že jí tento návrh přijde bizarní, jelikož 18 let považuje za univerzální hranici téměř u všeho. Argumentuje tím, že v osmnácti letech jsou mladí lidé považováni již za dospělé. Pozastavuje se tedy nad tím, proč by měli lidé volit již od šestnácti.

„Odpověď je nasnadě: Aby se dalo volebními výsledky líp manipulovat. Je to průhledná snaha levice získat místo voličů snadno manipulovatelné ovečky. Bez dostatečných zkušeností, s klasickým mladistvým rovnostářským zapálením. Tyhle děti se lehce zpracují a vymyje se jim propagandou mozek,“ odpovídá si na vlastní otázku ekonomka.

Z průzkumů také navíc vyplynulo, že strany, které mají zájem o tento návrh, nemají moc stoupenců mezi staršími ročníky, ale spíše mezi mladými. „Možná by mohly návrh dovést k dokonalosti, pokud by jako správní „pokrokáři“ přišli s návrhem, že bude omezeno právo hlasovat lidem nad šedesát. Ukazuje se totiž, že čím je člověk starší, tím je konzervativnější, a to se těmto stranám nehodí do krámu,“ píše podnikatelka.

Podle liberální levice je však cílem tohoto návrhu „víc zapojit mladé lidi do politiky“. Další argument pak spočívá v tom, že se dle nich mladí „lépe orientují v záplavě informací, které nabízí dnešní svět“, píše Šichtařová.

„Asi takhle: Jestli někdo tvrdí, že mladí rozpoznají fake news lépe než třeba čtyřicátníci, pak sám nejspíš fake news naletěl. Průzkum programu Jeden svět z roku 2018 totiž ukázal, že zhruba polovina z tisícovky studentů nedokázala rozeznat komerční sdělení od zpravodajského. Jak by potom dokázali rozeznat skutečnou zprávu od vylhané?“ uvádí příklad z praxe.

Stejně tak se ekonomka v článku zmiňuje, že Ministerstvo školství ČR chystá revizi rozvoje mediální gramotnosti. To je dle jejího mínění, samozřejmě, dobře. Děti totiž potřebují gramotnost finanční i počítačovou, ale tu jim škola moc nedává, píše autorka článku.

„Jenže já se upřímně bojím, co se pod rozvojem mediální gramotnosti bude skrývat. Budou se děti nazpaměť učit, které weby jsou „proruské“, „probabišovské“, „prozemanovské“, a které „nezávadné“, neboli liberálně levicové? Bude jim tím vymýván mozek a budou se odnaučovat vlastnímu myšlení?“ netají své obavy.

Šichtařová tedy tvrdí, že i kdyby byl záměr více zapojit mladé do politiky myšlen upřímně, nedostaneme je rozhodně k politice blíž tím, že je pošleme k volbám. Podle ní by jim politici museli něco nabídnout.

„Zkrátka mladí voliči – čest výjimkám – jsou až příliš mladí, nezkušení a nevzdělaní. Volit by neměly děti; děti jsou příliš snadno manipulovatelné,“ konstatuje.

Za příklad přitom dává šestnáctiletou Švédku Grétu Thunbergovou. Ta totiž dle ní progresivní levici posloužila skvěle, jelikož prý dokázala pobláznit až 1,5 milionu mladých lidí po celém světě. Kvůli ní děti nechtějí chodit do školy, ale stejně jako ona touží spíše protestovat za klima.

„A protože to přináší hlasy, politici Grétě naslouchají a předhánějí se, kdo se s ní vyfotí, kdo ji pozve do parlamentu. Fascinuje je, jak pobláznila davy – taky by to potřebovali umět. Naslouchají názorům dítěte bez vzdělání a s několikanásobnou psychickou poruchou (Gréta trpí zaprvé Aspergerovým syndromem, zadruhé ADHD, zatřetí obsesivně kompulsivní poruchou). Neboli dítě s poruchou autistického spektra, což znamená potíže se sociálním chováním, má být vzorem pro chování společnosti. Dítě trpící obsesemi patří do rukou psychologa, který se ji má snažit naučit, jak svým obsesím nepodléhat; nikoliv na náměstí, kde o pravdivosti svých vybájených obsesí přesvědčuje davy,“ rozepsala se k věci Šichtařová.

Podle ní je tak Gréta jakousi novodobou Johankou z Arku. Teď už jen zbývá doufat, že neskončí stejně jako ona. I když ekonomka píše, že nejspíše tomu tak bude. „Zazáří, půjdou za ní davy. Chvíli. Než bude nahrazena jinou šestnáctiletou modlou,“ myslí si.

Šichtařová se tedy stojí za tím, že daná slečna nestuduje, aby věděla víc, protože ve své neznalosti je přesvědčena, že už ví vše podstatné. Podle ní je tedy Gréta spíše jakousi obětí, a to těch, kdo se na jejím postižení přiživují a utvrzují ji v jejím nevzdělání i fanatismu.

„To je totiž přesně to, co liberální levice potřebuje. Vzdělanější a starší lidé vidí, že řešení není snadné, vidí pro i proti. Dřív se tomu říkalo zdravý selský rozum. Dnes tomu levicově liberální média říkají „staří lidé z venkova“. Chtějí tím těmto nezávisle myslícím lidem zalepit pusu. Chtějí je převážit indoktrinovaným „názorem“ šestnáctiletých Grét,“ uzavírá celou věc ekonomka.