Je velmi obtížné číst zprávu zvláštního zástupce amerického ministerstva spravedlnosti Roberta S. Muellera o výsledcích vyšetřování, které mělo usvědčit Donalda Trumpa z toho, že těžil z ruského zásahu do amerických prezidentských voleb v roce 2016. V tomto ohledu se poněkud liší od návodů v krabicích s dětskými stavebnicemi.

Vzhledem k účinku, jaký měla aféra „Russiagate“ na vnitřní politickou situaci v Americe i na její postavení ve světě po dobu tří let, budeme na této zprávě ještě pěkně dlouho zkoumat, co potvrzuje a nepotvrzuje, co zahrnuje a nezahrnuje.

Začtěme se pozorně do prvního svazku zprávy věnované údajné roli Ruska v celém skandálu. Vyvstane nám další řada otázek týkajících se samotné zprávy - a to jak o roli Moskvy, tak i o kandidátovi a poté prezidentovi Donaldu Trumpovi. Zde jsou některé z nich:

Co bylo tak hrozného na ruském vměšování?

Mueller začíná (hned na první stránce) s tvrzením: „Ruská vláda rozsáhle a systematicky zasahovala do prezidentských voleb USA v roce 2016“. Možná je to pravda, ale Mueller, který v jiných částech své zprávy podává podrobné komentáře a snaží se vměstnat různé události do společného kontextu, v tomto případě nenabízí čtenářům žádný kontext pro své rozsáhlé zobecnění.

Byl například tento zásah více, nebo méně „rozsáhlý a systematický“ ve srovnání s vojenským zásahem Washingtonu do ruské občanské války v roce 1918, nebo ve srovnání s krajně neomalenou kampaní za znovuzvolení ruského prezidenta Borise Jelcina v roce 1996, anebo ve srovnání s rolí, jakou hrála americká komunistická strana podporovaná Sovětským svazem v americké politice ve 20. století? 

Jinými slovy, co vedlo k zahájení zvláštního vyšetřování této konkrétní epizody po sto letech historie vzájemného vměšování Ameriky a Ruska do vnitřní politiky obou zemí? Někteří čtenáři si tak musí myslet, že kdyby ve volbách v roce 2016 zvítězila Hillary Clintonová, žádný „Russiagate“ by nebyl - a tím spíše by nebylo ani žádné Muellerovo vyšetřování.

Čtěte ZDE: Spiknutí k sestřelení Trumpa: V čem Flynn lhal FBI? Najde už někdo konečně důkazy o slavných Putinových hackerech? Partyzánem ve vlastní "svobodné" zemi. My versus oni platí dnes v Americe i v Evropě

Co je špatného na dobrých vztazích s Ruskem?

Čas od času zaznějí názory, že „Russiagate“ byla vyvolána vysoce postavenými americkými představiteli, jimž se nelíbil slib kandidáta Trumpa, že bude „spolupracovat s Ruskem“. Toto podezření dosud nebylo prokázáno, nicméně Mueller ve své zprávě více než jednou připisuje zástupcům Trumpovy volební kampaně a Rusům, s nimiž se v roce 2016 setkal (údajně za podivných nebo dokonce nezákonných okolností), snahu „obnovit rusko-americké vztahy“, „ukončit novou studenou válku“ a „začít znovu od čisté stránky“. Je známo, že i ruský prezident Vladimír Putin chtěl dosáhnout „usmíření mezi USA a Ruskem“ (str. 5, 98, 105, 124, 157). A místo toho vidíme diskreditaci kdysi převažující a zcela legitimní snahy zmírnit mezinárodní napětí!

Mueller dokonce nazývá názory zastánců politiky uvolnění – stejné názory, jaké zastávali prezidenti Eisenhower, Nixon a Reagan ve 20. století – „proruskou zahraniční politikou“ (strana 102). Znamená to tedy, že je nutné začít vyšetřovat ty Američany, kteří vystupují na podporu uvolnění mezinárodního napětí - a prověřit povahu jejich „kontaktů“ s Rusy? Mueller neříká nic, co by tuto myšlenku vyvracelo, což se již osobně nepříjemně dotklo některých Američanů, ať už byli ve zprávě zmíněni či nikoliv. 

Jsou snad informace z CIA a z médií nepopiratelné?

Pokud máme věřit odkazům a poznámkám uvedeným v textu zprávy, opírá se Mueller do značné míry o údaje poskytnuté zpravodajskými službami USA, aniž by vzal v úvahu důvěryhodné informace o "omylech" a zjevně protiprávním jednání těchto služeb – například o úloze CIA pod vedením Johna Brennana v prosazování „Russiagate“. 

Mueller se navíc pevně spoléhá na zprávy mainstreamových médií o „Russiagate“, a to bez ohledu na fakta o zneužívání a profesní nedbalosti novinářů podrobně zdokumentovaná Mattem Taibbim, jenž přirovnal situaci kolem „Russiagate“ k mediální kampani zahájené v předvečer americké invaze do Iráku.

Je možné uvažovat pouze jedno vysvětlení?

Mueller nebere v úvahu alternativní scénáře a vysvětlení, jak by to udělal každý objektivní vyšetřovatel. Například jako slovu Páně věří vyjádřením Clintonové a národního výboru Demokratické strany, že ruští agenti v roce 2016 ukradli a publikovali jejich e-maily na internetu. 

Kdoví, třeba se tak i stalo. Ale proč Mueller neprovedl vlastní vyšetření této epizody, nebo alespoň nezmínil existenci jiné, stejně důvěryhodné alternativní verze - že dopisy byly ukradeny a staženy někým zevnitř Demokratické strany? Proč Mueller nevyslechl Juliana Assange, jenž uvedl, že je mu známo jak a přes koho se tyto e-maily dostaly k WikiLeaks? A jak lze vysvětlit Muellerův nezájem o profesora Josepha Mifsuda, který pomohl zadržet George Papadopoulose v Londýně? Mueller píše, že Mifsud „měl spojení s Ruskem“ (strana 5). Přitom jednoduchý vyhledávací dotaz v Google ukáže, že Mifsud skutečně „agent“ byl. Nikoli však ruský, jak se přesto píše v tisku.

Čtětě ZDE: Aféra uvnitř aféry uvnitř aféry: Jak se podařilo Putinovi přesvědčit agenty o spiknutí s Trumpem? Metody typu matrjoška. Uniklá zpráva odhaluje viníky. Volání po "tvrdém postupu". Střihneme si další sankce?

Pomluvy Demokratů jako bezesporné?

I když to Mueller možná udělá ve druhém svazku své zprávy, v prvním z neznámých důvodů nevěnuje pozornost Steeleovu spisu, přestože tato zpráva obsahující „nepřípustné a neověřené“ informace o Trumpovi byla jedním ze základních dokumentů, které podložily „Russiagate“. 

Přitom ovšem na jednom místě Mueller zařadil velmi významnou poznámku: „Trump nic nezaplatil za hledání kompromitujících důkazů proti svému soupeři.“ (strana 61). Co je to jiného, ne-li obvinění, byť zaobalené, proti volebnímu štábu Hillary Clintonové, která, jak je veřejně známo, zaplatila za Steeleův spis?

Kdo to celé zorganizoval?

Ke konci prvního svazku (strany 144 a 146) Mueller uvedl skutečně ohromující odhalení, i když zřejmě nikoliv zcela vědomě. Po prezidentských volbách v roce 2016 bylo jasné, že Kreml „zjevně dříve nenavazoval kontakty ... s vysokými činiteli kolem zvoleného prezidenta“. Navíc „Putin hovořil o obtížích, se kterými se ruská vláda potýkala při navazování kontaktu s Trumpovou administrativou ... Putin dal jasně najevo, že neví, s kým by měl začít formální dialog, a že v podstatě nezná lidi kolem zvoleného prezidenta“.

Tohle že je ona „Russiagate“ – obvinění ze spiknutí mezi Trumpem a Putinem a z velezrady? Spojené státy musejí bezpochyby provést další vyšetřování. Takové, které naopak odhalí pravé kořeny a význam tohoto zfalšovaného, destruktivního a stále nebezpečnějšího politického skandálu, jehož konec je  v nedohlednu.

Zdroj.

Tagy článku