„Před 74 lety bylo přemoženo největší zlo v historii lidstva, což stálo neuvěřitelný počet lidských životů. SSSR čelil hlavnímu útoku nacistického Německa a přišel o 27 milionů svých občanů.“ (Z projevu mimořádného a zplnomocněného velvyslance RF v ČR A. V. Zmejevského na recepci u příležitosti Dne vítězství dne 9. května 2019)

„Nikdo nebude zapomenut. Nic nebude zapomenuto…“

(Miloš Zeman cituje nápis z Piskarjovského památného hřbitova)

Václav Klaus: Naše názory nemáme měnit. Tyto názory držíme. Jestli mě něco trápí a děsí, tak jsou to pokusy o přepisování historie, které tady dnes a denně kolem nás vidíme. Respektive pokusy přepsat to, jak se odehrála 2. světová válka, jaký byl její konec, kdo nás tady v Československu tehdy osvobodil. To jsou věci, které jsou evidentní a jasné. Jako někdo, kdo je prožil, nemohu s jejich dezinterpretací souhlasit.

Mohl bych se zeptat na to, jak byla sundána cedule k poctě maršála Koněva ze Staroměstské radnice? Prý se má někde objevit v rámci trvalé výstavy, ale podrobnější údaje k tomu nejsou.

Nejsem velitel pražské radnice. Nechal bych samozřejmě pomníky i cedule tam, kde jsou a neměnil to.

Máte pocit, že vůbec existuje něco jako historická pravda? Nebo je to věc přístupu každé generace?

Historická pravda existuje. Každý se na svět díváme z jiného úhlu a pozice, než když se já na květnové události dívám z pozice čtyřletého kluka před 74 lety, který si něco z toho pamatuje. Možná, že tehdy někdo sedmdesátiletý mohl věci vidět ještě jinak. Ale obecná historická pravda existuje. Ať se ji nikdo nepokouší popírat a relativizovat.

Děkujeme a přejeme pěkný svátek Dne vítězství.

Co pro vás znamená 9. květen?

Helena Vondráčková (zpěvačka): Je to velký den osvobození. Všichni chceme žít v míru a pohodě. Je dobré si připomenout svobodu (její znovunabytí po nacistickém útlaku). Proto si myslím, že (9. květen, pozn. red.) je velký svátek.

Máte nějakou oblíbenou sovětskou píseň, která by se týkala války?

V bývalém SSSR jsem vystupovala opravdu hodně často. Znám spoustu věcí. Moje oblíbená píseň je Labutí věrnost. Zpívala ji má kolegyně Sofie Rotaru.

Mohli bychom se vás zeptat, co pro vás znamená 9. květen v současném sociokulturním kontextu?

Jožka Osoba (soudní znalec a předseda Svazu bojovníků za svobodu): Vzpomínáme na ty, co padli. Jsme rádi, že jsme se dožili svobody a míru. Mrzí nás, že jsou tu někteří politici, kteří mají strach z Ruska (…). Jsem z rodiny generálmajora Osoby, můj bratr padl dne 11. května u Milína a švagr byl první sovětský občan, který padl tady v Praze na Klárově 9. 5., když ve čtyři hodiny ráno vybuchl tank, který vjel do Prahy jako první.

Vladimír Remek (kosmonaut): Pro mě je to přes padesát let stejné. Vnímám to jako velký svátek, kdy se podařilo zlikvidovat nejhorší zlo, které potkalo Evropu za její 2000letou historii. Měli na tom bezesporu zásluhu občané SSSR, mezi nimi ruský národ, to je jistě bez debat. Měl jsem to štěstí, že jsem se narodil po válce, ale poznal jsem při studiu v SSSR i účastníky oněch událostí, osudy vojáků… Ale poznal jsem i jiné lidi, jichž se válka dotkla. Mám celou škálu zážitků s tím spojených. Myslím, že dnešní svět není úplně s to pochopit, co se muselo odehrát za hrůzy v životě lidí, kteří museli válce bezprostředně čelit. Jen díky tomu, že to lid SSSR nevzdal, tak tu dnes můžeme být. Nebo bychom tu třeba byli, ale asi bychom se nebavili dnes česky, ani rusky, kdoví jak bychom mluvili.

Děkujeme.

Velvyslanec Zmejevskij (úryvky z tiskové zprávy): Den vítězství je pro nás svatým svátkem, když si připomínám ty, kteří se nevrátili z fronty, kdy vzdáváme hold veteránům, všem, komu jsme vděčni za mír a za svobodu. Nerozdělujeme vítězství na naše a cizí. Vážíme si příspěvku všech států, národů, partyzánských hnutí k našemu společnému vítězství.

Pan velvyslanec připomněl tragédii Mnichovské dohody a řekl, že „poučení z Mnichova přesvědčivě potvrzuje, že globální bezpečnost může být pouze rovnou a nedělitelnou, nedá se zabezpečit pomocí zákulisních intrik a dohod…“ Velvyslanec Zmejevskij vzpomenul, že Češi a Slováci bojovali se sovětským lidem statečně proti společnému nepříteli, řekl, že se navázaly vztahy mezi našimi zeměmi, „které nám umožnily překonat složité etapy společné historie poválečného období. Někdejší bojové bratrství nám pomáhá dívat se do budoucna s optimismem, a to i za současných zahraničně-politických podmínek“. Velvyslanec s lítostí upozornil na politováníhodné tendence heroizovat válečné zločiny a zamlčovat podíl SSSR na vítězství ve druhé světové válce. Tyto tendence, bohužel, vidíme i v nynější ČR. „Chtěl bych obzvlášť ocenit osobní přínos prezidenta ČR Miloše Zemana k zachování historické pravdy,“ řekl pan velvyslanec.

Na recepci se zhostil slova také prezident Miloš Zeman. Hovořil dokonalou ruštinou. Sputnik přináší pár excerpovaných myšlenek v českém překladu (zkráceno).

Miloš Zeman (prezident ČR): Dámy a pánové, děkuji za pozvání na Den vítězství. Přijel jsem sem, abych se hluboce poklonil obětem sovětských vojáků, kteří osvobozovali Československo a kteří zde zahynuli. Vždy cituji známého filozofa Santayanu, který napsal, že ti, kdo zapomínají svou minulost, jsou odsouzeni k tomu, aby si svou historii prožili znovu. Můžete říci, že minulost se neopakuje. Chtěl bych říci něco jiného. Nacistické Německo bylo založeno na principu rasové nenávisti, na principu zničení tzv. podřadných ras. Počínaje Židy, přes Slovany a čert ví, kde by se zničující proces zastavil. Dnes rasovou nenávist vystřídala nenávist náboženská. Někteří slušní politici říkají, že je třeba vést zápas s mezinárodním terorismem. Souhlasím. Protože nejsem zdvořilý politik, doplňují, že je třeba zápasit právě s islámským terorismem. (…) Podařilo-li se zvítězit nad Islámským státem v Sýrii a Iráku, je to dobře, ale to nestačí. (…) Bohužel se mi zatím nepodařilo přesvědčit lidi, že islámský terorismus je stejně závažný, jako nacistický terorismus… Pokud se nám nepodaří zastavit tento terorismus v jeho počátcích, oběti budou stejné jako v případě nacistického Německa.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce