Je třeba více zlata
Podle odhadů Světové zlaté rady (WGC) se objem tohoto drahého kovu v bilanci centrálních bank v minulém roce zvýšil o 651 tun, což je největší ukazatel od roku 1971, kdy se USA vzdaly zlatého standardu. Téměř polovinu tohoto zlata si koupila Ruská banka.
Druhým největším odběratelem drahého kovu po Ruské federaci se stala Čína, která disponuje rezervou v objemu 1853 tun zlata za 76 miliard USD. Koncem minulého roku Peking po dvouleté přestávce prudce zvýšil nákupy zlata, což mělo za následek růst jeho ceny až na půlroční maximum – 1300 USD za unci.
Do „zlatého klubu“ se snaží vstoupit také Indie. V minulém roce zvýšila Rezervní banka této země zlaté rezervy o téměř 42 tuny na rekordně vysokou úroveň – 600,4 tuny.
Stále větší geopolitická a ekonomická nejistota pobídla centrální banky k rozhodnutí diverzifikovat své rezervy a soustředit se na investice do bezpečných a likvidních aktiv, konstatovala WGC.
Od začátku roku se ceny zlata zkorigovaly, avšak, jak podotýká finanční analytik Bill Holter v interview pro FXStreet, není na tom nic divného: jsme nyní uprostřed období korekce. „Pro Rusko a Čínu je to očividný klad, dostávají více uncí zlata za dolary,“ uvažuje Holter.
Podle odhadů agentury Bloomberg politika diverzifikace rezerv, kterou provádějí přední světové ekonomiky, podpoří globální poptávku po zlatých prutech, a tedy i ceny.
Část velkého plánu
Tím, že akumulují zlato, se státy snaží samozřejmě pojistit před různými riziky, v první řadě geopolitickými a sankčními.
Na rozdíl od jiných měn, akcií nebo obligací je zlato aktivem, které není spojeno se závazky vůči třetím osobám. Proto například USA nemohou uvalit sankce na zlato, které patří Rusku, podotýká Ronald-Peter Stöferle, analytik německé investiční společnosti Incrementum.
„Zlato je ve světě nejpevnější měnou vystavenou jen minimální přirozené inflaci a je dobrou pojistkou proti výkyvům dolaru. Je to vysoce likvidní zdroj a velké zlaté rezervy upevňují důvěru investorů k rublu,“ citují Stöferleho noviny Neue Zürcher Zeitung.
Stále většího významu nabývá zlato také jako pojistka proti defaultu USA. Jak podotýká Bill Holter, Čína a Rusko velmi dobře chápou, že pro Spojené státy bude velmi těžké zaplatit dluhy a že v konečném důsledku nákup amerických státních dluhopisů nemá smysl. „Jak se (Čína a Rusko – red. pozn.) brání? Nakupují zlato. Zlato a stříbro jsou přímými konkurenty jakékoli papírové měny,“ vysvětluje analytik.
Prudký růst cen
S touto prognózou souhlasí také největší investiční banky. Podle prognóz Goldman Sachs nepřetržité tištění peněz stále více ohrožuje stabilitu světové ekonomiky a zvýší ceny reálných aktiv, především zlata.
Růstu cen bude napomáhat také budoucí snížení světové těžby tohoto drahého kovu. Podle odhadů odborníků Newmont Goldcorp, jedné z největších světových těžebních společností, do roku 2022 se výroba sníží na úroveň ze začátku století. Podle odhadů geologické služby USA, při zachování nynějšího tempa těžby budou zásoby zlata v zemských útrobách vyčerpány už k roku 2034.
Bill Holter je přesvědčen, že Rusko a Čína se snaží nakoupit co nejvíce zlata právě před krachem amerického dluhového trhu.
„Dalekosáhlý plán Moskvy a Pekingu spočívá v tom, aby byly vyčerpány zlaté rezervy Západu. Poté, co vzniknou problémy s dodávkami tohoto drahého kovu, dokáží Rusko a Čína skoncovat s hegemonií finančních úřadů USA a amerického dolaru jakožto rezervní měny a nastolí svůj vlastní pořádek ve světové ekonomice“, uzavírá Holter.
Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce