Omezení se dotknou výroby železa, oceli, hliníku a mědi.
Sankce jsou namířeny jak proti íránským výrobcům a majitelům výroby kovů v této zemi, tak i proti těm, kdo obchoduje s kovy z Íránu. Jejich aktiva v jurisdikci USA může zablokovat americké ministerstvo financí.
Také jsou zakázány dodávky do Íránu produkce a vybavení na těžbu a výrobu těchto kovů.
Později Trump oznámil, že zavedené sankce zasáhnou deset procent íránského exportu.
„Od našeho vystoupení z íránské dohody, která je zničená a neobnovitelná, USA předložily 12 podmínek, které navrhují základy pro všestrannou dohodu s Íránem. Počítám s tím, že se někdy setkám s íránskými lídry, abychom dohodu uzavřeli, je to velmi důležité, aby Írán měl budoucnost, kterou si zaslouží,“ poznamenal americký prezident.
Jaderná dohoda
V roce 2015 dosáhl Írán a šestice mezinárodních zprostředkovatelů (Rusko, USA, Británie, Čína, Francie, Německo) historické dohody o řešení dlouhodobého problému íránského jaderného potenciálu.
V květnu 2018 Donald Trump oznámil, že Washington odstupuje od dohody. Zároveň informoval o obnovení všech sankcí proti Teheránu. Včetně sekundárních, tedy proti jiným zemím obchodujícím s Íránem. Kromě toho byl stanoven cíl snížení vývozu íránské ropy na nulu.
Zbývající pětice a Teherán se dohodly na vytvoření finančního mechanismu pro platební styky pomocí obcházení sankcí ze strany USA.