Podle informací celního úřadu import činí 43,73 tun ropy, čili 10.64 milionů barel denně (bpd). Reauters uvádí, že v březnu to číslo činilo 9.26 milionů bpd, a také že je to o 11 procent více ve srovnání s úrovní k dubnu minulého roku.

„Import ropy překonal naše očekávání, neboť domácí výroba a marže nejsou schopné pokrýt tento vysoký objem nákupů,“ řekl Wang Zhao, vědoucí odboru pro výzkum surové ropy v Sublime China Information. Dodal, že dnes se dá pozorovat růst zásob, protože státní rafinérie předčasně v dubnu koupily ropu od Íránu a USA, když očekávaly vliv sankcí.

Údaje společnosti Refinitiv ukazují, že čínský import surové ropy z Íránu vzrostl v dubnu do 24 milionů barelů (asi 800 000 bpd), což je nejvyšší úroveň od srpna. Důvodem zvýšení je to, že kupci spěchali s dodávkami do posledního termínu (na začátku května), kdy ještě neplatily americké sankce. Podle analytika společnosti JCL Zhou Guoxiao, k růstu importu v posledních měsících přispěly také nákupy u nezávislých rafinérií.

USA jednostranně vystoupily z jaderné dohody s Íránem a znovu zavedly sankce proti Teheránu. Přitom řadě zemí (Čína, Indie, Itálie, Řecko, Japonsko, Jižní Korea, Tchaj-wan, Turecko) Washington udělil dočasnou výjimku, což znamenalo, že USA do 2. května proti nim nezaváděly sankce za nákup íránské ropy. Ale na konci dubna americký prezident Donald Trump prohlásil, že Washington neprodlouží tyto výjimky. Bílý dům doufá, že kvůli tomu export íránské ropy klesne na nulu.